Komerční hony na lháře

Asi nikdo nemluví vždycky a za všech okolností pravdu. Soumrak těch, kdo se uchylují ke lži i ve skutečně závažných situacích věští technologický pokrok. Do konce letošního roku začnou americké firmy No Lie MRI a Cephos nabízet jako placenou službu odhalování lhářů pomocí nově vyvinutých detektorů lži. Za třicet dolarů na minutu si je bude moci najmout kdokoli. Vyšetření, které může trvat více než hodinu, si zřejmě nejčastěji zaplatí lidé obvinění ze závažných zločinu, aby tak dokázali svou nevinu. K zákazníkům obou se asi připojí i americké vládní instituce, které jsou povinny prověřovat bezúhonnost svých zaměstnanců. Mnozí odborníci se komerčního odhalování lhářů obávají. Podle nich zatím technologie není dostatečně spolehlivá a její využívání provázejí etické problémy. Nové metody "čtení mozku" jsou založeny na vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance a opírají se o výsledky experimentů Daniela Langlebena z University of Pennsylvania. Americký neurolog dal dobrovolníkům z řad studentů obálku s dvacetidolarovou bankovkou a kartou. Pak je připojil na přístroj sledující aktivitu mozku a vyzval je, aby obálku otevřeli. "Můžete si dvacetidolarovku nechat, když dokážete úspěšně zalhat o tom, jakou kartu máte v ruce," slíbil jim Langleben.

Studenti se snažili a Langleben na snímcích pořízených pomocí magnetické rezonance zjistil, že se jim při lhaní zvyšuje aktivita v kůře přední části čelních mozkových laloků. "Lhát je vždycky namáhavější než říkat pravdu. Lháři musí o trochu více přemýšlet a magnetická rezonance tento rozdíl zachytí," vysvětluje výsledky pozorování Langlebenův kolega Roger Gur.

Na aktivitu mozku mají vliv nejrůznější vlivy a spolehlivé odlišení "stopy po lži" od jiných projevů mozkové činnosti není jednoduché. Společnost No Lie MRI tvrdí, že se jí to s vydatnou pomocí Langlebenova týmu podařilo. Dokáže prý odhalit lháře s devadesátiprocentní spolehlivostí. Srovnatelnou úspěšnost deklaruje i firma Cephos. Odborníci poukazují na skutečnost, že každý člověk je jiný. Velmi podobné podněty mohou u různých osob vyvolávat odlišné reakce nervových buněk v mozku.

"Ze snímků pořízených pomocí magnetické rezonance u konkrétní osoby lze jen s obtížemi vyvodit, zda dotyčný lže nebo mluví pravdu," řekl v komentáři pro vědecký časopis Nature britský neurolog Sean Spencer, který patří na tomto poli k předním světovým odborníkům. Kritici vyčítají novému systému odhalování lhářů i to, že vychází z testů provedených v laboratoři na duševně zdravých lidech. V reálu může vše probíhat jinak. Tváří v tvář hrozbě ztráty zaměstnání nebo dokonce vězení či popravy může mozek reagovat zcela nečekaným způsobem. Vědci také vědí jen málo o tom, jak se při vyšetření chová nenormální mozek, např. mozek patologického lháře, který ani neumí mluvit pravdu. Odborníci se proto shodují v názoru, že americké soudy zatím nebudou přijímat výsledky vyšetření pomocí magnetické rezonance jako hodnověrný důkaz o lži. To se ale může rychle změnit s tím, jak se metody "čtení mozku" zdokonalují.