Komentátor Šídlo: Na Izrael klademe stejné požadavky jako na sebe. Jenže Hamás je úplně jiný nepřítel

17. říjen 2023

„Když chcete zkazit večírek, kde jsou tři lidé, vytáhněte téma Blízkého východu,“ říká s nadsázkou komentátor a politický satirik ze serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. „Snažím se s těmi, kteří na to mají jiný pohled, udržovat křehký mír podle dohod z Osla – a celkem se nám to daří,“ dodává. Šídlo uznává právo Izraele na sebeobranu a snaží se třeba i svým studentům své názory vysvětlovat.

Čtěte také

„Problém je v tom, že v Evropě žijeme – v porovnání s Izraelem – v absolutně bezpečném prostředí demokratického světa. A na Izrael klademe stejné požadavky, jako bychom chtěli klást na sebe. A je dobře, že to děláme, a je i dobře, že je klademe na sebe. Problém je, že Izrael má proti sobě soupeře – respektive nepřítele, protože soupeř je politický termín – Hamás. To je teroristická organizace, která stejná pravidla absolutně neuznává.“

„Když se pak náhodou omylem pustím do podobné debaty, tak říkám: ,A co tedy má Izrael dělat?‘ Už několikrát se mi stalo, že se nakonec dostaneme k názoru, že by jediným řešení bylo, aby to Izrael zabalil a přestal existovat – ale tohle se nikdy nestane,“ zdůrazňuje Šídlo.

Hamás = terorismus

V této souvislosti nerozumí rozhodnutí BBC, která v rámci „objektivity“ rozhodla, že Hamás nebude označovat jako teroristy.

Čtěte také

„Chápu je pouze z hlediska své výslovnosti,“ žertuje satirik. „Ale jinak z profesního a etického hlediska nesouhlasím. K BBC chovám velký obdiv z mnoha důvodů, ale toto je jen neříkání celé pravdy. A smyslem novinařiny přece má být předávání nejlepší dostupné verze pravdy. Pojmenovávání věcí tak, jak jsou. Jiná věc je, jak se nám to daří.“

„Hamás je přece teroristická organizace, která terorizuje nejen Izrael, ale mimochodem i tu Gazu. Za teroristy je považuje EU, Spojené státy a další. Chápu, že BBC nechce přebírat tento termín používaný politickými organizacemi, ale já s tím nesouhlasím.“

„To není ani radikální hnutí, protože jejich smyslem je vymazat stát Izrael z mapy a zabíjet lidi. Stejně jsou pro mne teroristi ti, co navedli 11. září 2001 letadla na Spojené státy a zabili tři tisíce lidí,“ zdůrazňuje komentátor.

Postoje k teroru a válce mezi Izraelem a Hamásem se mírně různí i v Evropě. „Ale takový prezident Emmanuel Macron udělal něco, co ledaskdo jiný v EU neudělal, a to, že řekl, že propalestinská shromáždění neuznává a možná bude i rozhánět. Postoje jsou různé – a my jsme na křídle, které je nejvíc proizraelské, a to už nějakých 30 let.“

Čtěte také

„Často je tam názor ovlivněný množstvím muslimských voličů, případně lidí pocházejících z těchto oblastí, kteří na to mají jiný pohled. Proto jsou některé ze zemí opatrnější a jejich politické rozhodování je tím ovlivněno. Na druhou stranu – oni si tyto lidi k sobě v minulých desítkách let sami pozvali. Hlavně z ekonomických důvodů. To nebyla žádná invaze,“ myslí si.

V tomto srovnání – války na Blízkém východě i na Ukrajině – jsou podle Šídla naše vnitrostátní politické problémy vlastně malé. „Žijeme v perfektní, bezpečné a relativně prosperující zemi, která stojí na správné straně světa. Která neřeší ani to, co například na Slovensku, kde není jisté, jak se nová vláda postaví k tak důležité otázce, jako je Ukrajina.“

„V tom my máme relativně jasno. Samozřejmě, že Andrej Babiš občas vyjede s něčím, na co pak člověk kouká a říká si, co tím vlastně myslel. Ale pokud jde o hlasování ve Sněmovně a například o to, jak pomoci Ukrajině, tak jsme jednotní. Tohle se hodně změnilo i odchodem prezidenta Miloše Zemana, který měl ještě před kauzou Vrbětice tendence směřovat tam, kam já bych nechtěl,“ vypočítává Šídlo.

Hlasování o nedůvěře?

Mávnout rukou si dovolí i v případě úterního hlasování o nedůvěře vládě, které iniciovalo opoziční hnutí ANO. „Protože víme, jak to dopadne. Počítal jsem to a opozice se v posledních volebních obdobích průměrně pokusila třikrát až čtyřikrát vyslovit nedůvěru – a povedlo se to jedinkrát.“

„Navíc, když nedůvěru vyvoláte, musíte mít dopředu zajištěné i to, že se vám to nepovede. Když ano, jste v opravdu velkém problému. Jediný, komu se to ze 17 pokusů povedlo, byl Jiří Paroubek. A taky to byl začátek jeho konce.“

Čtěte také

Šídlo se ani neobává, že by se něco v této zemi změnilo volbami, kde by vládu sestavovalo ANO. „Neobávám se, protože pracuji s tím, co vyberou voliči. A představa, že za dva roky – a dřív to nebude – tady začne vládnout Andrej Babiš s Tomiem Okamurou, je mylná.“

Dodává s tím, že je možné, že se po příštích volbách dnes nesmiřitelné tábory prolnou. „A že to možná bude pro českou politiku koneckonců dobře. Jinak řečeno – bylo by lepší, kdyby ANO vládlo s někým z demokratických stran než s Okamurovou SPD.“

Už je prý pryč doba, kdy se bál, že se z nás stane země „maďarského typu“. „I když demokracie je stále nesmírně křehká svoboda. To údajně říkal Ronald Reagan, že svoboda je vždy jen jednu generaci před vyhynutím, proto je potřeba ji každý den bránit. Ale teď, že bychom byli akutně v nějakém velkém nebezpečí, tak to tak necítím,“ uzavírá Jindřich Šídlo.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.