Komenský kněz, učitel, optimista a Evropan
Jaký odkaz představuje dílo kněze a otce moderní didaktiky Jana Ámose Komenského pro současnou společnost? Rozumíme ještě, nejen my, ale i všichni Evropané svému Komenskému? A jak bylo jeho dílo vnímáno v průběhu dějin?
„Každá doba si z Komenského vzala něco, co ji oslovovalo,“ uvedl v Magazínu Leonardo komeniolog Muzea J.A. Komenského v Uherském Brodě Petr Zemek.
Třeba v 19. století to bylo rodící se vlastenectví, až nacionalismus. „Podobně to vnímala i Československá republika, která také hledala své vzory v minulosti.“
„A byli to Hus a Komenský, kteří symbolizovali tento národ a jeho příspěvek k obrodě víry a vzdělanosti,“ říká Zemek.
Jiné to ale bylo po druhé světové válce, kdy si komunistický režim s knězem Komenským nevěděl příliš rady.
„Ale myslím, že to byl i nějaký zásah ze sovětské strany,“ domnívá se komeniolog. „Sovětští vědci Komenského znali, a věděli, že to byl úžasný pedagog, tak že se to nakonec všechno nakonec napasovalo na jeden rozměr pedagoga, a to ostatní to se nějak upozadilo.“
Podle Zemka je v dnešní době obrovský potenciál v tom, Komenského vidět jako velkého Evropana.
„Zažíváme krizi hodnot, ohrožuje nás terorismus, tak můžeme v něm vidět člověka, který je velmi konformní s ideály, na kterých je založena Evropská unie.“
Komenský sám něco podobného projektoval v díle O nápravě věcí lidských, připomíná expert. „Viděl mírovou koexistenci národů, mír mezi náboženstvími a společnost řízenou moudrými lidmi. Sice vidíme, že Evropská unie má daleko do moudrého řízení, ale tento institut nám přinesl mír a spolupráci mezi národy.“
„Komenský jako Evropan i jako člověk je úžasně optimistický. Je dobré se o něj zajímat, studovat ho, a přečíst si byť i jen nějakou část z jeho díla je úžasně obohacující,“ radí Petr Zemek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
