Knížeti by to sotva stačilo

Ale od poloviny týdne tyto dohady zcela ustoupily citacím ze zprávy amerického ministerstva zahraničních věci a reakcím na ní. Totiž zprávy o stavu lidských práv ve světě, v níž se hovoří o českých problémech s korupcí a vynutitelností práva, k čemuž přispívá politický tlak a málo výkonná policie. A v tomto dokumentu je Jiří Čunek zmiňován v souvislosti s tím, jak se ještě coby vsetínský starosta vypořádal s problematickými Romy. Ty Čunek, jak známo, sestěhoval nejprve do jednoho domu, které se stalo doutništěm problémů a když už obrazně řečeno už hořelo, vesměs chroničtí neplatiči nájemného se ocitli buď v náhradních buňkách otřesné kvality na kraji města, anebo dokonce za hranicemi kraje, v polorozpadlých domech v lesích na Jesenicku. Které si, aniž je viděli, museli nejdříve skrze agenta poslaného radnicí, na dlouhodobou splátku koupit.

A americký raport se také zmiňuje o Čunkově korupční kauze, která působí záhadně a sprovozena ze světa byla - jak zpráva říká - zřejmě pod politickým tlakem. Mohlo by se zdát, že americká zpráva přišla Čunkovým odpůrcům jako nezavolanou a že kvůli ní diskutovaný comeback nenastane. Jenže zatím vše ukazuje, že opak je pravdou a dnes za pranýřovaným politikem stojí parlamentní strany. Jakoby v jednom šiku proti Američanům. A vrcholným kouskem Čunkovy obrany je bezesporu věta premiéra Topolánka, podle něhož (cituji): "Země, která umožňuje mučení zajatců, mě jen těžko může poučovat o tom, jak jsou porušována lidská práva u nás." A to se zřejmě značné části veřejnosti líbí. Zcela to hraje do noty té protiamerické, s níž ovšem přitom premiér tiše válčí o radar. A kupodivu se to vůbec zamlouvalo kde komu: Topolánek prý ukázal, že není ničí vazal a postavil se za Čunka, kterého by se přitom, na což ukazuje mnoho věcí, docela rád zbavil.

Problém ovšem tkví ve výroku samotném, tedy v jeho útočné neotesanosti bezmála předlistopadové. Polemizovat ze zprávou Američanů výroky typu: "napřed si zameňte před vlastním prahem a pak se můžeme bavit," je poměrně nekonstruktivní. Ale Topolánek možná sleduje nějaké cíle: o Čunkově korupčním skandálu se totiž přitom nezmínil. Znamená to něco, anebo jde o náhodu? Anebo si jen dovolil učinit gesto, které těžko smaže jeho nedávné notování si s Georgem Bushem, k němuž zmínky o jakémsi českém politikovi ve zprávě amerického ministerstva zřejmě nedolehnou? A přitom může vypadat jako někdo, kdo je schopen zastat se nechtěného Čunka. Takže jde evidentně spíš o vyjádření pro domácí než americké uši. A také trochu jistě o typický projev Topolánkovy občasné předem nepromyšlené, zato hřmotné rány do stolu. Místo toho, aby Čunkovy kroky nějak umírněně ospravedlnil, USA jakoby celé ihned osočuje slovníkem zašlých časů. Člověk nad tím musí krčit rameny. Stejně jako nad tím, že se Topolánkova rychlá střela imponovala řadě dalších českých politiků. Kteří také - ať vědomě či podvědomě - tuší, že na veřejnost vždycky dělá dobrý dojem, když se rázně ohradíme proti kritice zvenčí.

Pokud jde o Čunka samotného, ten poslal poměrně obsáhlý dopis americkému velvyslanci v České republice, kde vysvětluje, že všechno ve Vsetíně bylo v pořádku. Stěhování Romů sice provedla radnice pod jeho vedením, ale jen tím naplňovala soudní rozhodnutí. A údajná korupce nebyla prokázána, případ byl zastaven. Dokument je to více méně prázdný.

Těžko říci, jak na něj mohou zareagovat tvůrci zprávy z amerického ministerstva zahraničí. Velvyslanec se možná nějak diplomaticky vyjádří. Ale skoro určitě je jasné, že dopis, který dostal, by ani zdaleka nestačil Karlu Schwarzenbergovi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .