Klaus - padesát pro a padesát proti

Neboť ona takřka demonstrovaná bezradnost utvrzuje v dojmu, že Klaus vážnější konkurenci nemá. Pokud si totiž veřejnost znovu přeje mít v čele země někoho podobně notoricky známého. Což ovšem ve skutečnosti podmínkou není a leckdo si patrně myslí, že tentokrát by mohl přijít na řadu kdosi méně spojený s politikou, národ nerozdělující na příznivce a oponenty a tedy obecně akceptovatelnější. Jasno v tom zřejmě nemá většina parlamentních stran stejně jako občané.

Celkem zajímavý je přitom výsledek průzkumu agentury Median objednaný a zveřejněný během uplynulého víkendu deníkem Lidové noviny. Na otázku, zda by měl Václava Klause nahradit na Hradě někdo jiný, odpověděla přesná polovina dotázaných ano a polovina ne. Jelikož si těžko můžeme odmyslit, že je Klaus stále v mysli veřejnosti spojený s ODS a tedy pravicí, pak by se možná dalo říci, že průzkum do jisté míry odpovídá i výsledku loňských všeobecných voleb. Sociologové si ovšem nemyslí, že ještě dnes Klaus zemi rozděluje jako za časů svého stranického angažmá a že také není tím, o koho se lidé nejvíce přou.

Samozřejmě je třeba považovat padesát procent lidí, kteří jsou pro to, aby Klaus trávil ve funkci i druhé volební období, za vysoké číslo. Ale na druhé straně je to výrazně méně, než kolik získává prezident dlouhodobě v anketách důvěryhodnosti. A je také třeba vidět, že naopak padesát procent pro střídání na Hradě rovněž není málo a to by snahu sociálních demokratů nebo KDU-ČSL a Zelených nalézt alternativního kandidáta mělo povzbudit. Průzkum, jakkoliv není nutné ho přeceňovat, takovému úsilí dodává opodstatnění. Nepřestane se asi hovořit o "anti.-klausovské frontě", ale mělo by být zřejmé, že není jen věcí některých politických stran.

Odpovědět na otázku, proč by si značná část lidí přála na příštích pět let jiného prezidenta, je přitom nelehké a zřejmě půjde o širší souhrn příčin. Zcela jistě mezi nimi budou také Klausovy vyhraněné názory k podílu lidské činnosti na globálním oteplování, respektive na tento jev vůbec. Jak známo, prezident se domnívá, že je hrozba klimatických změn přeceňována a s lidstvem nesouvisí. Napsal na toto téma knihu, vcelku často k němu vystupuje a pře se o něj s domácími i světovými experty a také politiky. Před svým dnešním vystoupením na shromáždění v sídle OSN, které se oteplováním zabývá, Klaus písemně odpověděl například šéfům Zelených i ČSSD, kterým se nezamlouvalo, že prezident bude mít projev jako zástupce České republiky, přičemž ale jde o jeho osobní mínění.

Před uzávěrkou tohoto pořadu přinesla některé tuzemská média výňatky Klausova newyorského projevu. Z nich plyne, že český prezident svůj pohled příliš nezmírnil a jistě tím znovu rozpoutá diskusi. "Navzdory uměle a neoprávněně vytvořené představě o velkém rozsahu probíhajících klimatických změn bylo zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích v historickém porovnání velmi malé. Jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou v podstatě zanedbatelné," naspal do své řeči mimo jiné Klaus. A pokračuje: ""Hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním vychází výlučně z velmi spekulativních prognóz, nikoli z vědecky ověřené minulé zkušenosti a z rozpoznání jejích trendů a tendencí. V rozporu s mnoha sebevědomými a samoúčelnými výroky ohledně příčin probíhajících klimatických změn žádný vědecký konsenzus neexistuje. Nestranný pozorovatel musí přiznat, že obě strany sporu nabízejí argumenty natolik silné, že jim musíme pozorně naslouchat. Vyhlašovat předčasné vítězství jedné skupiny nad druhou by bylo tragickou chybou a já se obávám, že ji právě teď děláme." A Václav Klaus opakuje: "Jako zodpovědný politik, jako ekonom, jako autor knihy o ekonomice klimatických změn, s vědomím všech dostupných dat a argumentů patřím k těm, kteří došli k závěru, že je riziko velmi malé, že jsou náklady, jak se mu vyhnout, neúnosně vysoké a že je aplikace fundamentalisticky interpretovaného principu předběžné opatrnosti chybnou strategií."

To snad působí o něco mírnějším dojem, než když před několika měsíci v jednom novinovém rozhovoru Klaus prohlásil, že (zjednodušeně řečeno), nikdy neviděl nic, co by vypovídalo o negativním působení člověka na přírodu. Což muselo leckoho více než udivit a vypadalo to, jakoby prezident některé jevy vidět nechtěl. Ti, kdož žijí v prostředí lidským počínání jednoznačně zdevastovaném, se museli kroutit hlavou. Také bylo pozoruhodné, když Klaus nevzal na vědomí mínění vědců z celého světa, kteří letos na pařížské konferenci konstatovali, že se zeměkoule otepluje a člověk na tom má významný podíl.

Je jisté, že se na globální oteplování vyskytují přehnaně výstražné názory a že dost možná někteří jejich nositelé získávají bohaté granty k dalším a dalším výzkumům. Jinými slovy ti, kdo nejvíce straší, z toho mohou mít docela dobře výnosnou živnost a mediální slávu. Ale to ještě neznamená, že jde o problém uměle vytvořený a udržovaný. Skoro to vypadá, jakoby dnes asi nejznámější protagonista názorového proudu, s nímž Klaus bojuje, bývalý americký vice prezident Al Gore přehání a sbírá poměrně lacinou popularitu. Pokud by Klausovi šlo o něj a jemu podobné, není asi oč se příliš přít. Nenaslouchat ale přitom rozumnému hlasu opravdových vědců (Gore je v klimatologii laik stejně jako Klaus), působí přinejmenším nedůtklivě. Což je jistě jedna z poloh, proč by si nezanedbatelná část české veřejnosti přála jiného prezidenta. Například více diskutujícího a respektujícího i opačné názory.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .