Klára Vlasáková: Pomozte si sami!

Podobné svépomocné návody jsou dnes fenoménem, ve kterém se točí nezanedbatelné peníze. Nabízí se ovšem otázka, jestli některé zvlášť populární návody jen neudržují status quo, a neodvádějí tak pozornost mylným směrem.

Eva Turnová: Hra na štěstí

• Upravit
• Smazat

Jsme zvláštní planeta obydlená bytostmi, které vynaloží neskutečné množství energie na to, aby jim bylo blbě.

Nedávno vyšel v britském Guardianu text s názvem The mindfulness conspiracy, česky něco jako Konspirace vědomé přítomnosti. Článek upozorňuje na to, že principy mindfulness, jak je chápeme na Západě, posilují především poslušnost. Jde o nácvik koncentrace odvozený z buddhismu, který ale postrádá etiku tohoto náboženství.

Z techniky, jež měla původně osvobozovat, se stává nástroj, jak sám sebe co nejefektivněji disciplinovat. Předpokládá totiž, že veškeré příčiny utrpení jsou uvnitř nás, ne v ekonomicko-společenském kontextu.

Text tak otevírá zajímavé téma, a sice, jak podobný přístup nabádá k pasivitě. Místo toho, aby šel člověk protestovat, zapojil se do kolektivního vyjednávání nebo se aspoň ozval, má raději zpytovat přítomný okamžik.

Mrkev před oslíkem

Třeba lidé bez domova by podle této logiky měli trénovat svou bdělost a všímavost, prý pak budou klidnější a šťastnější. Nesmysl? Samozřejmě.

Nejšťastnější zemí je vybalancované Finsko. Spokojenost ale celosvětově klesá, upozorňuje analytik Kovanda

• Upravit
• Smazat

OSN sestavila jako každý rok žebříček zemí, kde jsou lidé nejšťastnější. Metodika hodnocení zahrnuje mnoho faktorů.

Podobně ovšem bestsellerista Jordan Peterson radí ve své knize 12 pravidel pro život, že je nutné, aby se člověk narovnal, převzal zodpovědnost za svou existenci a zametl si před vlastním prahem, než začne kritizovat ostatní. Rovné držení těla a pečlivá selekce přátel mu přinesou úspěch. Peterson čtenáře povzbuzuje, aby neúspěchy nesváděli na systém, ale soustředili se hlavně na sebe.

Když však Petersonovy rady dovedeme do důsledků, ke kritice systému se nikdy ani nedostaneme. Tak jako mindfulness nabádá, aby se člověk koncentroval na přítomný okamžik a netrápil se minulostí ani budoucností, v případě Petersonových doporučení bude vždy zbývat něco, co si ještě před prahem zamést, co na sobě zdokonalit. Pozornost je opět upřena pouze dovnitř, ne ven.

Svépomocné příručky, rady a kurzy mohou být pro spoustu lidí důležité. Jejich současné nejvlivnější podoby ale dokola opakují, že pokud se máte špatně, je to vaše chyba. Máte dluhy? Nemůžete najít práci? Jste vážně nemocní? Nemáte kde bydlet?

Recept na životní spokojenost podle Radkina Honzáka: Dělat si radost a mít čisto v duši je to nejpodstatnější

Radost je cílová emoce, která by měla naším životem prostupovat, tvrdí známý psychiatr Radkin Honzák. Spousta lidí se ale dnes radovat moc neumí. Stejně jako komunikovat nebo rozlišovat mezi dobrem a zlem.

V hraničních stresových situacích působí rady, že se má člověk narovnat a užívat si přítomnost, přezíravě a krutě. Jejich autoři a autorky navíc často patří k těm, kteří dosáhli určitého statusu a úspěchu. Jejich pozice svádí k tomu, aby poučovali ty méně šťastné, a především – při ohlížení se zpět si jen málokdo z nich připustí, že za svůj zdar vděčí často obyčejné náhodě.

Myšlenka, že všechna řešení máme někde uvnitř sebe, je samozřejmě lákavá. V důsledku ale takové rady fungují spíš jako mrkev zavěšená na větvičce před oslíkem. Nebohé zvíře se žene za něčím, na co nemá šanci dosáhnout, ale je neustále pobízeno k aktivitě. Řada svépomocných konceptů nás přesvědčuje, že stačí se víc soustředit, víc narovnat, a všechno nám spadne do klína. Je to ale iluze.

Pečovat o své vnitřní zdroje je důležité. Předpokládat ale, že jsou silnější než kontexty, ve kterých žijeme, je mimořádně nemilosrdné. Je to jako držet před oslíkem jednu větvičku s mrkví a druhou ho šlehat do krve.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka