Klára Vlasáková: Ekologická katastrofa na Bečvě – je třeba zajistit, aby se neopakovala

2. říjen 2020

Do moravské řeky Bečvy unikl kyanid, který otrávil desítky tun ryb. Postupoval ze Vsetínska až do Přerova a dál, což je úsek více než 30 kilometrů. Výsledkem je ekologická katastrofa – kontaminovaná řeka zůstává mrtvá.

Ty nejdůležitější otázky stále nebyly zodpovězeny: Kdo za celou havárii může? A jak se kyanid do řeky dostal?

Čtěte také

Kriminalisté už objevili vyústění kanálu v obci Juřinka, ze kterého kyniad do řeky vytekl. Na tento kanál je však podle policie napojena řada společností, takže konkrétní viník stále není znám.

Neziskovka Arnika připomíná, že případ se v lecčems podobá 14 let starému selhání chemičky Draslovka Kolín, ze kterých tehdy taky unikly kyniady. Otrávily Labe na úseku dlouhém 80 kilometrů. Chemičce byla vyměřena pokuta dva miliony korun. Součástí byla také částka zohledňující fakt, že firma únik včas neohlásila. Celá kauza sice tehdy vyvolala debaty, zda jsou limity pro průmysl ve vztahu k životnímu prostředí dobře nastaveny, ale jak se zdá, k narovnání podmínek nedošlo.

Kulisy pro byznys?

Na obdobných případech je vždycky zvláštní, že na ně pohlížíme hlavně optikou čísel. Dává to smysl – člověk chce vědět, co přesně se stalo, jaká část krajiny byla zasažena a kolik zvířat uhynulo. Jenže – pak je tady ještě pohled jiný, a to lidí, kteří se v okolí Bečvy denně pohybují, a pro které tvoří řeka důležitý krajinný rys jejich životů.

Čtěte také

Jenom sledovat televizní záběry na uhynulé ryby v Bečvě je drásající. Reportérka Českého rozhlasu Lenka Kratochvílová mluvila v podcastu Vinohradská 12 o fatálních důsledcích katastrofy.

Rybáři prý sami zmiňovali, že nic podobného nezažili, přitom zdůrazňovali, že obnova života v řece bude trvat několik let. Těla mrtvých ryb je navíc třeba rychle odklidit – po pár dnech zetlejí a pach se nese krajem. Pracovní nasazení místních je tak zároveň zjevným bojem o čas.

Kratochvílová vyjmenovala i úlohy, které Bečva hrála v životě zdejších obyvatel – od místa, kam se chodili koupat a relaxovat, po přirozenou lokalitu, kolem které vznikaly zahrádkářské kolonie. O to všechno teď místní přišli.

Čtěte také

Kromě samotných ztrát a znečištění, poukazuje katastrofa na Bečvě také na to, s jakou rezignovanou nevyhnutelností jsme se naučili přijímat devastaci životního prostředí.

Skoro to vypadá, jako by k ní snad muselo pravidelně docházet, protože firmám zkrátka tu a tam něco „uteče“. Ale něco takového přece vůbec není nevyhnutelné! Stačí se zaměřit na prevenci a zpřísnit to, jak k toxickým látkám přistupujeme.

Je zjevné, že mediální pokrytí celé katastrofy po několika dnech přehlušily zprávy o koronaviru. Přesto by vyšetřování případu nemělo v žádném případě zapadnout. Zjistit, co přesně se stalo, určit viníky a těm vyměřit adekvátní trest je jedna věc.

Neméně důležité je však zaměřit se na to, aby k podobným událostem do budoucna nedocházelo. Jinak nám z lesů, řek, polí a vzduchu, který dýcháme, zbydou kulisy vhodné tak akorát, aby byznys pěkně prosperoval. V mrtvé krajině už ta prosperita ale nebude nikoho zajímat.  

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio