Klára Notaro: Ve Francii začal stát podporovat výsadbu živých plotů a stromořadí

5. duben 2021

Každou zimu se Francie potýká se záplavami a v létě zase s vedrem a suchem. Jednou z hlavních příčin těchto pohrom jsou lidské zásahy do krajiny. Zemědělci po desetiletí scelovali pozemky, aby bylo jejich obdělávání snadnější. Při spojování polí vzaly za své polní cesty, meze a remízky, které jsou domovem drobných živočichů.

Od roku 1950 zaniklo ve Francii víc než 70 procent živých plotů a alejí, tak typických třeba pro Normandii. Inventura vymizelých nebo ohrožených živočišných druhů je tristní. Čím větší jsou pole, tím je chudší biodiverzita. Tím méně je různých zvířat a rostlin, tím méně je vody v krajině. Jen za posledních patnáct let ubyla ve Francii třetina ptáků.

Čtěte také

Ve Francii existuje mnoho spolků na ochranu přírody. Jedním z nich je Liga na ochranu ptactva, kterou víc než třicet let vede Allain Bougrain-Dubourg, potomek hrdinského D‘Artagnana známého z Dumasova románu Tři mušketýři. K neustálému boji proti nepřátelským postupům vůči přírodě je třeba opravdu gaskoňské umíněnosti. Allain Bougrain-Dubourg je dlouholetým přítelem slavné herečky Brigitte Bardotové, která stojí v čele vlastní Nadace na ochranu zvířat.

Nyní, s postupujícími klimatickými změnami, získaly spolky na ochranu přírody silného spojence – francouzský stát. Ministerstvo zemědělství bude v letech 2021 až 2022 financovat zasazení 7000 kilometrů živých plotů, stromořadí a větrolamů. Zemědělci jsou informováni o principech agrolesnictví, o tom, jak ohraničit pozemky vegetací a jak rozdělit stromořadími velké plochy na menší.

Dnešní lesy jsou monokultury

Čtěte také

Náklady na zasazení stromů a keřů uhradí stát. Na ohraničení pastvin se doporučují vyšší stromy s hlubokými kořeny a lehkou korunou, která se ve větru neláme. Stát podporuje výsadbu původních stromů, které mohou poskytovat hospodářským zvířatům nejen stín nebo úkryt před deštěm a větrem, ale i potravu. Jde o javory, lípy, třešně ptáčnice, plané hrušně, duby, jeřáby, břízy, lísky, habry anebo nepůvodní, ale nutričně hodnotné morušovníky.

Ve stromech žijí ptáci, kteří se živí přemnoženými hlodavci, žije zde hmyz, který opyluje divoké i hospodářské rostliny. Hluboké kořeny stromů a keřů také udržují v zemi vlhkost, a tak se můžeme jen těšit, že se ve francouzské krajině znova objeví tak vzácná zvířata, jako jsou ježci, užovky, ještěrky a žáby.   

Další výhodou výsadby stromořadí na mezích je, že dospělé stromy bude vlastník pozemku moct porazit a použít třeba jako palivo nebo stavební materiál a drcené větve budou moct posloužit jako podestýlka pro dobytek – sláma je totiž vzhledem k dlouhotrvajícímu suchu stále dražší.

Čtěte také

Občas je slyšet argument, že Francie přece žádné další stromy nepotřebuje, když jsou nyní zalesněné plochy větší než před sto lety – dnes lesy zabírají 28 procent plochy celé země. Tři čtvrtiny lesů patří ale soukromníkům, kteří nehospodaří vždy zodpovědně. Majitelé lesů mají právo pokácet les do rozlohy 4 hektarů bez jakéhokoliv povolení, a tak na silnicích jezdí jeden kamion naložený kmeny stromů za druhým. Dnešní lesy jsou ve většině případů monokultury, které jsou náchylné k různým epidemiím a chřadnou.

Za vysázení 7000 kilometrů stromů ve spolupráci se zemědělci dá francouzský stát během dvou let 50 milionů eur. Zemědělství ve Francii se začíná ubírat novým směrem, vlídnějším k přírodě.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži

autor: Klára Notaro
Spustit audio