Klára Notaro: Vánoce ve Francii
Na Vánoce se ve Francii všechna města i vesnice pyšní světelnými ozdobami. Na platanech visí vločky a rampouchy z bílých žárovek a nikde nechybí postava francouzského Santa Clause. Ve Francii se tato nadpozemská bytost jmenuje Père Noël – Vánoční tatínek.
Malé děti dříve věřily, že jim Père Noël v noci přinese dárky do botiček postavených u krbu, kudy přiletí do pokoje. Protože v moderních domech už krby nejsou, tak děti s důvěrou očekávají dárky z nebe pod stromečkem.
Čtěte také
Dárky jim Père Noël zaručeně přinese, protože mu poslaly dopis se seznamem hraček, po kterých touží. Jeho kancelář se nachází na jihozápadě Francie ve městě Libourne – na adrese ulice Hraček číslo jedna.
Pro rodiče z chudších poměrů nebo ze sociální bubliny takzvaných bobo, to je výraz pro bohémskou buržoazii, je letos zajímavá móda dávat hračky z druhé ruky, sotva použité, a přitom téměř zdarma. Pro ty chudší je to příležitost obdarovat děti za málo peněz, pro ty bohatší s ekologickým cítěním to je nová filozofie – neplýtvat. Ti bohatí si také pořídí bio stromeček, který vyrostl bez pesticidů.
Bratříčci chudých
Vánoce ve Francii trvají jen jeden den, 25. prosince. Tehdy se setkává široké příbuzenstvo. Dlouho předem se řeší, co se k obědu připraví, a rodina potom rokuje, jaké víno se bude nejlépe hodit. Výběr vína je věda, ze které má každý Francouz doktorát. Na stole se musí střídat jedna láhev za druhou.
Čtěte také
Když jsou jako předkrm husí játra, tak se vědecká rada složená z tet a strýců musí shodnout, zda pít sladké bílé víno, nebo raději těžké červené. K ústřicím suché bílé víno, třeba burgundské bílé Chablis? Nebo podávat oblíbené šampaňské? Další závažné otázky ohledně vína se řeší, když má být jako hlavní chod losos, krocan s kaštany anebo kapoun. A co se bude pít ke všem možným sýrům, které tak pěkně voní? To se bude muset otevřít mnoho různých lahví.
Nakonec se podává moučník – podlouhlé vánoční polínko, la Bûche de Noël, jakási roláda z piškotu plněná různými krémy. Do polínka cukráři zapíchnou zelené stromečky a postavičky skřítků s pilkami.
Nejdůležitější recept, jak si užít vánoční hostinu v rodinném kruhu, je zásada nemluvit o politice. I v soudržných rodinách může dojít k výměně názorů mezi strýcem, co volí extrémní pravici, miluje Le Pena a jezdí autem na naftu, a mezi synovcem ekologem, který sdílí svoje bydlení v jurtě s utečenci z celého světa a chodí do práce pěšky dvě hodiny, aby za sebou nezanechal žádnou uhlíkovou stopu.
Čtěte také
K vánoční tradici patří půlnoční mše. Betlémy jsou v každém kostele, ale na veřejných prostranstvích jsou vzácné. Někteří radní nechtějí vystavovat symboly křesťanství.
A jak tráví Vánoce lidé jiného vyznání? Často si Vánoce přisvojili jako další svátek, kdy se dětem dávají dárky. Anebo se jdou jen podívat na animované výlohy obchodních domů – hračky v každé výloze vyprávějí jiný kouzelný příběh.
Radnice pořádají slavnostní večeře pro starší osoby, pro které to je často jedna z mála příležitostí pobavit se ve společnosti. Senioři se na vánoční setkání velmi těší, dostanou sváteční jídlo, pití a dobroty s sebou.
Čtěte také
Ve Francii žije deset milionů lidí bez rodinného zázemí. O ty se stará i asociace Bratříčci chudých, Les petits frères des pauvres. Členové tohoto spolku chodí za osamocenými lidmi a dělají jim společnost, poslouchají jejich životní příběhy a dodávají jim radost ze života.
Francouzi také rádi chodí na vánoční trhy, nejznámější z nich je v alsaském Štrasburku. Tam se konal už od středověku slavný mikulášský trh. Tehdy dárky dětem nosil oblíbený světec Mikuláš – štědrý biskup ze 4. století. V 16. století se tento biskup, církevní hodnostář, protestantskému Štrasburku znelíbil. Proto tamní konšelé rozhodli, že dárky bude nosit Ježíšek. Mikulášský trh byl přejmenován na Christkindelsmärik, což alsasky znamená Ježíškův trh. Ten dodnes přitahuje statisíce návštěvníků, kteří si chtějí užít kouzelnou atmosféru Vánoc a ochutnat voňavé svařené víno.
O Vánocích lidé ve Francii myslí na ostatní víc než jindy a každý se cítí tak trochu jako šťastné obdarované dítě.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
