Klára Notaro: Robert Badinter, duchovní gigant století

Tento význačný advokát a ministr spravedlnosti za Françoise Mitterranda prosadil zrušení trestu smrti v roce 1981. Jako mladý advokát byl totiž svědkem toho, že byl za vraždu popraven nevinný muž, a tato krutá vzpomínka se stala hnacím motorem jeho právnické kariéry.

Čtěte také

Klára Notaro: Z vězení do opery

Stejně tak byl pro něj důležitý respekt důstojných podmínek života ve vězení. Vymohl pro vězně možnost sledovat televizi v celách a setkávat se s rodinou v místnosti bez skleněné přepážky a mříží. Do konce života navštěvoval věznice a dbal o zapojení bývalých vězňů do společnosti po návratu na svobodu.

Vliv antisemitismu

Robert Badinter po deset let zastával místo předsedy Ústavní rady. Je autorem mnoha stěžejních prací. Týkají se právního státu, zrušení trestu smrti, ruské agrese vůči Ukrajině, role soudců nebo antisemitismu.

Problematika antisemitismu byla Robertu Badinterovi bolestně blízká. Jeho rodiče Samuel a Shiffra pocházeli z židovských rodin v Moldavsku, v Besarábii. Odjeli do Francie, kde založili rodinu. Po německé okupaci Paříže uprchli do Lyonu, kde byl otec rodiny coby Žid zadržen gestapem a odvlečen do Polska, kde zahynul.

Robert Badinter se skrýval s matkou a bratrem v Savojských Alpách pod jiným jménem, a tak válku díky obětavosti místních lidí přežil. Dále se v Paříži věnoval studiu práva.

Mezinárodní osobnost

Osobnost právníka a humanisty Roberta Badintera však přesahuje francouzský rámec. V roce 1991 předsedal Arbitrážní komisi Mírové konference o Jugoslávii, které se říkalo Badinterova mírová komise. Je také spoluautorem rumunské ústavy.

Roku 1990 založil spolu s Otakarem Motejlem Asociaci Masaryk, jejímž cílem bylo rozvíjet francouzsko-české vztahy v právní a soudní oblasti. Asociace nese Masarykovo jméno, neboť Tomáš Garrigue Masaryk zosobňuje ideje, kterými se společnost řídí.

Ustavující dokumenty francouzsko-české asociace Masaryk, kterou založili Otakar Motejl a Robert Badinter|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Robert Badinter obdržel Zlatou medaili Masarykovy univerzity a čestný doktorát Univerzity Karlovy. 

Spolu s manželkou Elisabeth Badinterovou, historičkou a feministkou, tvořili výjimečnou dvojici intelektuálů. Napsali spolu několik prací, jedna z nich se týká vynikajícího myslitele a matematika Condorceta z konce 18. století. 

Gigant století

Dne 9. října, rok a půl po Badinterově úmrtí, byla prázdná rakev symbolizující humanistu Badintera slavnostně převezena do pařížského Pantheonu, kde spočívají slavné ženy a slavní muži Francie, a byla uložena právě v blízkosti filosofa Condorceta v hrobce myslitelů z doby revoluce.

Čtěte také

Klára Notaro: Pronásledování Židů ve Francii

Badinterovy tělesné ostatky ve skutečnosti spočívají v rodinné hrobce na hřbitově v Bagneux u Paříže. Hrob byl v noci před slavností v Pantheonu poškozen neznámými vandaly.

V dnešní době je Badinterův odkaz stále více aktuální, antisemitismus se projevuje denně. Muži s jarmulkami na hlavě jsou napadáni slovně i fyzicky, děti jsou vystavovány šikaně.

Památník holocaustu (Mémorial de la Shoah) v Paříži věnoval Badinterovi sérii projekcí filmů a debat. A v Pantheonu je instalována výstava o muži, kterého Emmanuel Macron označil za duchovního giganta století. 

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži