Kladenští horníci ve stínu totalitních ideologií
Fráze jako černé Kladno, kladenská stávka, dělnické hnutí na Kladně či události roku 1920 na Kladně byly nedílnou součástí tuzemské komunistické propagandy.
Na sociální korupci a demagogii však neměla monopol pouze totalita rudá. Ta hnědá horníky rovněž potřebovala, jak dosvědčují ukázky z reportáže a rozhovoru vybrané z protektorátního vysílání.
Čtěte také
Autentické vzpomínky na první světovou válku, počátky komunistické infekce v tomto regionu – ještě před založením KSČ – i pokus o politický převrat z roku 1920 přiblíží vyprávění přímých účastníků těchto událostí, natočené po roce 1948.
Což se týká i doby bezprostředně po druhé světové válce a průběhu vítězného února na Kladně.
Kritika špatných sociálních podmínek části obyčejných horníků za reálného socialismu v rozhlase – v době panování tohoto reálného socialismu – prakticky nezaznívala. Něco málo odvážných poznámek samotných horníků se přece jen dochovalo a v pořadu zazní.
Zařazen je také stručný přehled literárních prací věnovaných revolučnímu hnutí na Kladensku a ze dvou různých záznamů pohovoří také spisovatelka Marie Majerová s rudým Kladnem vždy spojovaná. Uměleckou část doplní ukázka z jedné hornické písně.
Celý pořad najdete v audiu.
Související
-
Karvinské moře vzniklo dřinou horníků. A oni se tam dnes chodí rádi koupat
Obyvatelé Karviné už pár let jezdí k vlastnímu moři. Vzniklo dřinou horníků, kteří kutali uhlí, až se poddolovaná zem dostala pod úroveň spodní vody a ta obří díru zalila.
-
Z horníka kamnářem. Miroslav Hanzlíček se do své práce doslova zamiloval
V mládí se vyučil horníkem, v 50 letech přidal výuční list v oboru kamnář. V té době už měl postavených několik kachlových sporáků a do své práce se doslova zamiloval.
-
Na Karvinsku nám něco selhává, myslí si hejtman Vondrák. Kontakty nemocných nejsou včas v karanténě
Pro někoho je to rouška, pro jiného ústenka, pro dalšího náhubek. Jen málokdo ale nosil ochranu obličeje s radostí, spíš jen jako nutné zlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
