Keplerovský týden

Jan Kepler (pamětní deska v pražské Karlově ulici)

Tento týden jsme si připomněli kulaté výročí spojené s Janem Keplerem. Letos uplynulo 400 let od publikace jeho díla Astronomia Nova. U této příležitosti proběhla v Národním technickém muzeu mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku a v pražské Karlově ulici se otevřelo Keplerovo muzeum.

Na spisu Astronomia Nova pracoval Kepler v letech 1600 až 1609 v rudolfinské Praze. V tomto díle uveřejnil první dva ze svých tří zákonů o pohybu planet kolem Slunce. Ovlivnil tak astronomické myšlení nejen své doby, ale i následujících staletí. Jeho poznatky přispěly například k vývoji prvních družic. Jaký byl jeho život, na to se zeptala redaktorka Alena Michálková předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti, docentky Aleny Šolcové.

Život a dílo slavného astronoma přibližuje jeho muzeum, které se ve středu otevřelo návštěvníkům v Karlově ulici na Starém Městě v Praze. V malé místnosti na ploše 22 metrů čtverečních jeho dílo představuje deset výstavních panelů i počítačové animace a nechybí ani repliky různých předmětů a přístrojů, s jejichž pomocí Kepler ke svým objevům dospěl. Redaktorka Eva Wankeová na slavnostním večeru k zahájení provozu muzea hovořila s Lubošem Perkem, Marcelem Grünem a Vojtěchem Sedláčkem, ředitelem agentury ProVás, která expozici připravila.

Slavnostní otevření pražského Keplerova muzea (zleva Vojtěch Sedláček, Eva Marková, Alena Šolcová)
0:00
/
0:00

Obě akce - konference i otevření muzea - se konaly v rámci Mezinárodního roku astronomie, který připomíná další kulaté výročí. Ve stejném roce, kdy vyšla Keplerova Astronomia Nova, Galileo Galilei poprvé použil dalekohled. Rok 1609 byl zkrátka pro astronomii velmi důležitý.