Když v Izraeli řeknete, že jste Čech, je s tím spojena radost a hrdost, říká diplomat

Jan Fingerland: Sedmdesátiletý Izrael pronásledují jeho úspěchy

• Upravit
• Smazat

Sedmdesátka dnes není nějaký zvlášť vysoký věk ani v případě člověka, tím méně v případě státu. Ale určitě je to příležitost k určitému bilancování. Tak je tomu i u Izraele.

Československo zbraně dodávalo navzdory embargu OSN, a přestože si za ně nechalo zaplatit, jiné země to neudělaly. „Dodnes je tam pojem česká puška, kterou měl v ruce každý, kdo prošel armádou. Učí se tu s nimi střílet,“ dodává.

Dodávky skončily poté, co izraelská komunistická strana neuspěla ve volbách a bylo jasné, že se Izrael nestane socialistickou zemí. „Odvrátil se od něj Stalin, což mělo přímý vliv na dění v Československu. Je možné v tom hledat i počátky antisemitských procesů se Slánským nebo Clementisem,“ myslí si Řehák.

Jeďte do kibucu

V roce 1967 pak byly diplomatické styky přerušeny v reakci na šestidenní válku, kterou socialistický blok označil za izraelskou agresi. K obnovení vztahů došlo až v roce 1990. „V rámci Evropské unie jsou nadstandardní. Svědčí o tom společná zasedání vlád nebo to, že mladí lidé mohou v druhé zemi žít a pracovat bez víza,“ uvádí.

Řehák byl v Izraeli nejen jako diplomat, ale jako student žil i v kibucu Givat Brenner. „Je to tam příjemné pro mladé a staré lidi. Ale člověku okolo třiceti, který chce dělat kariéru a mít svůj byt, to asi moc nevyhovuje.“

Mladým bych život v kibucu doporučil. A vůbec všechny stupně, kterými jsem já prošel: Jeďte do kibucu, studujte na Hebrejské univerzitě a staňte se diplomatem.
Robert Řehák

Znovuobjevený konzulát

Možnost přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma či otevření konzulátu tamtéž odmítá Řehák komentovat, jde prý o citlivou věc. Připomíná ale, že československý konzulát ve městě dříve sídlil. „Hledal jsem, kde ten konzulát byl, ale nikdo to nevěděl. Až minulý týden jsem v archivu ministerstva zahraničí našel zaprášenou krabici, kde byla jeho adresa i fotky.“

Budova někdejšího československého konzulátu. Dnes zde sídlí Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém|foto: Deror Avi,Wikimedia Commonns,CC BY-SA 3.0,©

První československý konzul v roce 1926 mimo jiné připravoval i návštěvu Tomáše Garrigua Masaryka. „Deklaroval to jako soukromou cestu, aby se nemusel oficiálně stýkat se všemi představenými. Na fotkách vidíte, že ti lidé jsou úplně uchvácení, bylo to velmi vřelé přijetí,“ popisuje.

Masaryk prý myšlenku židovského státu podporoval, ale byl k ní skeptický. Ostatně v roce 1927 ještě viděl nevysušené bažiny, vyprahlou poušť a nedostavěný Tel Aviv. „A ohromnou arabskou většinu. Nedokázal si představit, že by židovská menšina mohla získat navrch,“ uzavírá Řehák.