Když Rusko dostane příležitost ukrást si území, udělá to. Pobaltí má svou zkušenost, varuje Vondra
Sněmovna minulý týden i přes odpor komunistů schválila vyslání dalších 275 vojáků do misí v Iráku, Afghánistánu a Mali, a také působení českých vojáků v Pobaltí, kde mají střežit vzdušný prostor.
„Když budeme posilovat vojenskou přítomnost na ruské hranici, nahráváme tamním kruhům, které stojí o konfrontaci a tvrdí, že Západ chce Rusko zničit. Můžeme tuto argumentaci považovat za směšnou, ale musíme s ní počítat,“ upozorňuje někdejší mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček.
Představa, že by Ruská federace obsadila Litvu, Lotyšsko a Estonsko je z říše fantazie. Myslím, že hrozby jsou úplně jiné.
Jan Májíček
Posilování misí je podle něj součástí zastaralé koncepce bezpečnostní politiky, která selhala v Iráku a Afghánistánu. Česko by nemělo ani navyšovat své výdaje na zbrojení, vede to prý jen k tomu, že zbrojí obě strany.
„Naopak bychom měli iniciovat mezinárodní konference o odzbrojování – obecném a plošném,“ navrhuje Májíček a dodává, že je důležité celkově snižovat napětí v mezinárodním prostoru a vést strategický dialog.
Jasně definované hranice
Podle Májíčka je naivní věřit velmocem, že se zastanou menších států, pokud to nebude v jejich zájmu. Bývalý ministr a ředitel Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu Alexandr Vondra (ODS) zdůrazňuje, že právě z tohoto důvodu prosazoval umístění amerického radaru v Brdech, a podle stejné logiky chce trvalé základny i Polsko nebo pobaltské státy.
Ve vztazích mezi velmocemi je podle něj třeba mít jasně definované hranice. „Je to hra fyzikálních sil, jakmile couvnete, vytvoříte vakuum, do kterého ostatní vstoupí. Tak to v historii fungovalo dva tisíce let a není důvod, proč by tomu mělo být jinak,“ dodává.
Politiku můžeme pojímat jako hodnotově založenou, nebo reálnou politikou, ve které rozhoduje síla. Rusko je typický příklad toho druhého směru a představa, že budeme chodit s olivovou ratolestí, je z jiného světa.
Alexandr Vondra
„Nemyslím si, že Rusko zítra napadne Pobaltí, ale cítí se ohroženi a mají k tomu racionální důvody. Žijí tam ruské menšiny, není problém to destabilizovat a Rusko na Krymu ukázalo, že když dostane příležitost si ukrást území, tak to udělá,“ upozorňuje ředitel Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.
Připomíná, že Pobaltí bylo po staletí ovládané Ruskem a krátkou dobu nezávislosti v meziválečném období ukončila dohoda Stalina s Hitlerem, po které následovala anexe trojice států Sovětským svazem. „Baltové mají svou zkušenost a já se jim vůbec nedivím,“ zdůrazňuje.
Související
-
Každá země musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost světa, říká náměstek ministryně obrany
Proč je pro Pobaltí důležitá přítomnost jednotek NATO? A kolik vojáků může česká armáda vyslat na zahraniční mise? Poslechněte si speciál.
-
Americká vojenská základna v Polsku je dobrý nápad, soudí britské Timesy
Přítomnost jednotek NATO na polském území vylučuje smlouva s Ruskem z roku 1997. Americká tanková divize ale není nutně alianční.
-
Slabá, nemorální a paralyzovaná strachem. Ruská propaganda líčí Evropu v nejčernějších barvách
Obyvatelé starého kontinentu jsou podle ruské propagandy slabí, jejich morálka upadá a chybějí jim společné hodnoty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.