Když to nejlepší není úplně nejlepší

Přestrojení za nebezpečné živočichy se vyplácí. Ostatně kdo se někdy nelekl neškodné pestřenky s černo-žlutým vosím pruhováním, která patří do příbuzenstva obyčejných much a o vosím žihadle si může nechat jen zdát.

Při maskování za nebezpečné tvory dává přírodní výběr přednost imitaci těch nejnebezpečnějších a nejhojnějších živočichů. Výjimky však potvrzují pravidlo. Na jednu narazila v ekvádorském pralese americká bioložka Molly Cumminsová a popsala ji v prestižním vědeckém časopise Science. Neškodná žába Allobates zaparo napodobuje jedovaté žáby z rodu Epipedobates, s nimiž žije na jednom území.

Epipedobates parvulus je silně jedovatá a varuje okolí červeně zbarvenými zády. Epipedobates bilinguis je mnohem vzácnější a o poznání méně jedovatá. Okolí dává svou jedovatost na vědomí nejen červenými zády, ale i žlutými pruhy na předních nohách. Tam, kde žije nejedovatá žába Allobates zaparo jen s jednou z jedovatých žab, tváří se jako její jedovatý soused.

Nejzajímavější obraz však skýtají oblasti, kde vedle sebe žijí všechny tři žáby. Podle všech zákonů přírody by měl nejedovatý imitátor kopírovat zbarvení hojnějšího a jedovatějšího druhu. Červená záda napodobující zbarvení Epipedobates parvulus by měla být zárukou bezpečí. Nejedovatá žába ale přírodní zákony zjevně nectí. Má červená záda i žluté "rukávky" a podobá se tak vzácnější a méně jedovaté sousedce.

Jak je to možné? Molly Cumminsová se rozhodla pro experiment, který by ukázal, jak jsou žáby různým zbarvením chráněny před přirozenými nepřáteli. Pralesní ptactvo nahradila v pokusu hladovými domácími kuřaty. Když si pokusná drůbež na vlastní kůži odzkoušela nepříjemné následky silného jedu červenohřbeté žáby Epipedobates parvulus, sledovala s podezřením každou žábu s červenými zády a obloukem se jí vyhýbala. Jinak tomu bylo v případě, že se kuřata střetla jen s méně jedovatou Epipedobates biglumis. V tomto případě si vypěstovala averzi jen na žáby se žlutými "rukávky". Žáby s červenými zády je nijak neodpuzovaly.

To je důvod, proč dává neškodná žába přednost imitaci vzácnější a méně jedovaté žáby. Pokud má neškodná žába Allobates zaparo vedle červených zad i žluté rukávky, vyhnou se jí jak ptáci, kteří se spálili při útoku na jedovatější červenohřbetou žábu, tak i ptáci, kteří udělali nepříjemnou zkušenost jen s méně jedovatou žábou se žlutými "rukávky". Pokud by ale neškodná žába imitovala jen jedovatější a hojnější červenohřbetý druh, neodrazovala by její červená záda ptáky, kteří se střehnou jen před méně jedovatým druhem se žlutými pruhy na předních končetinách.

A tak se znovu potvrdilo, že evoluce většinou upřednostní tu nejvýhodnější strategii, i když nám lidem na první pohled jako výhodná nepřipadá.