Když americká letadla bombardovala Prahu, byl jsem v továrně. Ta ale neměla žádný kryt, popisuje pamětník

3. únor 2026

Návraty časem

Se sílícími nálety spojeneckých vojsk na průmyslové srdce Německa na sklonku druhé světové války se i Praha stala cílem bombardování. Pražané podléhali víře, že se hlavní město cílem bombových útoků nestane. O to větším šokem pro ně byl 14. únor 1945, kdy Praha zažila nejhorší nálet v průběhu druhé světové války i v celé dosavadní historii.

Jaké to bylo, když se i civilisté nakonec ocitli v bojových situacích? V roce 1945 americká letadla bombardovala Prahu a zasáhla Nové Město a Vinohrady včetně budovy Českého rozhlasu. „Měli jsme s přelety letadel už jistou zkušenost,“ popisuje jeden z pamětníků.

Čtěte také

701 mrtvých a zničené Emauzy. Bombardování Prahy v únoru 1945 bylo jediné, za které se USA omluvily

Tehdy pracoval v továrně v Malešicích. „Tam ale nebyly žádné kryty, jen nám Josef Vosecký říkal, že nařizuje pohotovost na přípravu evakuace továrny.“

„Továrna stála tenkrát na širých polích. Tam, kde je dnes sídliště v Malešicích. A my to nebrali tak docela vážně.“ Až pak, když zažil nálet na Pardubice.

„Já jsem byl na mostě přes Želivku, letadlo letělo nad ním a já jen na to letadlo hloupě koukal. Pak jsem si teprve uvědomil, co se mohlo stát. Kdyby jim třeba nějaká ta puma zbyla, tak to mohlo špatně dopadnout – od té doby jsem už byl opatrnější,“ dodává.

Víc si poslechněte v dokumentárním pásmu Jana Sedmidubského, které vysíláme v repríze.

autor: Jan Sedmidubský