701 mrtvých a zničené Emauzy. Bombardování Prahy v únoru 1945 bylo jediné, za které se USA omluvily
Když se 14. února 1945 nad Prahou rozhoukaly sirény varující před spojeneckým náletem, významná část Pražanů jim nevěnovala pozornost. Takových poplachů už slyšeli a všechny byly plané. Jenže tentokrát to bylo jinak.
K hlavnímu městu protektorátu se blížilo 62 Létajících pevností, tedy spojeneckých bombardérů B-17. Od Radlic přes Nové Město až k Žižkovu zasypaly Prahu desítkami pětisetliberních bomb.
Škody byly ohromné. Téměř sedm desítek domů bylo zničeno úplně, stovky dalších byly poškozeny. Fatální zásah dostala synagoga na Vinohradech a silně poškozen byl Emauzský klášter nebo Gröbeho vila. 701 lidí přišlo o život. Mezi nejznámější oběti patří dcera malíře Josefa Lady Eva.
Okupační nacistická správa nálet pochopitelně propagandisticky využila, 150 obětem byl vystrojen veřejný pohřeb, na kterém promluvil K. H. Frank i zástupci protektorátní vlády. Spílalo se pochopitelně americkým imperialistům a britským plutokratům, kteří terorizují pokojné a šťastné obyvatelstvo protektorátu.
Navigační omyl?
Je skutečností, že Češi se s tímto, ale i s dalšími nálety na naše území těžce smiřovali. Chápali, že jde o boj proti nepříteli, zároveň ale nechtěli umírat a přicházet o majetek. Jak říká historik Martin Veselý, o rozporuplných náladách hovoří i dochované zprávy bezpečnostní služby Sicherheitsdienst.
S největší pravděpodobností byl nálet na Prahu navigačním omylem. Došlo k němu totiž ve dnech bombardování Drážďan a letadla si při špatné viditelnosti spletla Prahu se saskou metropolí, která je do jisté míry Praze podobná: velké město v ohybu řeky. Nálety na Prahu byly také jediným bombardováním, za které se Američané omluvili.
Na druhou stranu, říká Martin Veselý, nálet na Prahu v dobovém kontextu nemusel být něčím překvapivým. Byly zde významné továrny, které vyráběly výzbroj pro německou armádu, a byl tu i dopravní uzel. A právě dopravní uzly byly na konci války hlavním cílem spojeneckých bombardérů.
Související
-
Zvukové obrazy z Evropy. Hraná reportáž z bitvy o Normandii
Zvukové obrazy z Evropy – pod tímto názvem se na vlnách BBC vysílaly hrané reportáže z bojiště. Jeden z unikátních záznamů tohoto typu je z roku 1944 o bitvě o Normandii.
-
Letecké eso Karel Kuttelwascher mluvil na vlnách BBC. Po válce prozíravě odešel zpět do Británie
Další díl z cyklu 100 příběhů z protektorátu je věnován legendárnímu stíhacímu pilotovi RAF Karlu Kuttelwascherovi. Tento nadporučík patřil mezi esa z řad českých letců.
-
„Navigátor hlásí: jsme přesně na místě.“ Rozhlasová dramatizace náletu na Berlín
Když v únoru 1943 nastoupil válečný korespondent Dimbleby do letounu Avro Lancaster a připojil se k posádce, vznikla tak reportáž z jednoho z prvních úderů na Berlín.