Kdy se dočkáme eura?

Oba politici mají svým způsobem pravdu. Pokud by české hospodářství nebylo v dobrém stavu, těžko by došlo k masivním investicím do české měny. A právě takovéto aktivity se v poslední době podepsaly pod posilování kurzu koruny nejvíce. Podle ekonomických odborníků se o to zasloužily především zahraniční banky, které použily českou měnu jako výhodnou a relativně bezpečnou investici, která jim má umožnit překonat období velké nestability na světových finančních trzích. Zjednodušeně řečeno, až se na nohy postaví americká ekonomika a až se na burzách vrátí vše do klidnějších kolejí, lze očekávat, že se zmiňovaní investoři budou postupně českých korun zbavovat, což může vést k oslabení této měny.

Ostatně už v posledních dnech přestala tuzemská měna prolamovat rekordní hranice. A vůči euru se vrátila na hodnoty posilující kolem hranice 24 korun. K tomuto jevu přispěly výroky hned několika představitelů centrální banky, kteří v médiích spekulovali o možnosti snížení úrokových sazeb. Zjednodušeně řečeno, investice do koruny by už v takovém případě nemusela být tak výhodná jako doposud. V praxi se to mohlo projevit tím, že někteří investoři si nákup korun prozatím rozmysleli, nebo se dokonce části takovéto investice zbavili. Alespoň trochu si tak mohou oddechnout například vývozci, kterým rekordně posilující koruna nadělala řadu vrásek. Právě zběsilé tempo připsalo na jejich konto ztráty v miliardách korun. Což se v některých případech projevilo v omezování výroby a v propuštění. Samozřejmě silná koruna má i pozitiva. Například se zasloužila o to, že v době enormního růstu světových cen ropy, pomohl kurz koruny držet v tuzemsku tyto ceny na přijatelné úrovni. Zároveň na silné domácí měně vydělávají spotřebitelé nakupující zboží z dovozu nebo přímo v zahraničí, rovněž cestování po světě je levnější než bylo.

Zkrátka vždy záleží na úhlu pohledu, co kdo považuje za výhodné a naopak nepřijatelné. Není proto divu, že politici nejsou zatím pod silným tlakem veřejného mínění, aby bylo v České republice v dohledné době zavedeno euro. Tím by odpadlo přepočítávání kurzu mezi korunou a eurem a například čeští vývozci by mohli lépe odhadnout své výnosy a tím i rozvoj firmy. Na druhé straně by však došlo ke zvýšení cen energií, pohonných hmot a podobně. Což by se negativně dotklo i firem orientovaných na vývoz. Je v této souvislosti sporné, co by exportéry mohlo poškodit více, zda rozumně posilující koruna, nebo v eurech rostoucí náklady.

Z toho je zřejmé, že rychlé zavedení eura není všelékem. Zároveň se však blíží doba, kdy by se politici ke vstupu do měnové unie měli postavit čelem. To znamená, alespoň nastínit plán, do kdy by chtěli splnit podmínky pro zavedení eura. Jak se totiž shodují experti, je to více záležitost politická než ekonomická. Už v současné době by nebylo nemožné, dostát všem tzv. maastrichtským kritériím a zemi k přechodu na euro nasměrovat. Z nejrůznějších důvodů se politikům takovýto krok učinit nechce. Přitom vstup do měnové unie je záležitost na několik let. Z tohoto úhlu pohledu je tak zřejmé, že se eura jen tak nedočkáme.

Vývozci se mohou utěšovat alespoň tím, že je zároveň velmi málo pravděpodobné, že by koruna i nadále výrazně posilovala a prolomila magickou dvacetikorunovou hranici za euro.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .