Kdo ovládal „doly krále Šalamouna“

Zhruba 50 kilometrů jižně od Mrtvého moře se ve vyprahlé jordánské krajině nacházejí pozůstatky obrovských měděných dolů z doby bronzové. V lokalitě dnes označované jako Khirbat en-Nahas (zkráceně KEN) jsou dodnes patrné hromady strusky, které dokazují, že se tady ruda nejen těžila, ale také tavila a odlévala. V období od roku 1200 do roku 500 př. n. l. tu fungovaly jedny z největších měděných dolů a hutí celé jižní Levanty. Jenže komu říkaly pane?

Řada badatelů hledala odpověď nejen na místě samém, ale také v bibli. Ve 30. letech 20. století tak došel archeolog Nelson Glueck k závěru, že měděné doly spadaly do sféry vlivu Jednotného království vzniklého v 10. století př. n. l. po sjednocení izraelských kmenů králem Saulem. Podle Gluecka se jedná o doly, z kterých získával král Šalamoun obrovská množství mědi potřebná pro výstavbu Prvního chrámu v Jeruzalémě.

V 80. letech minulého století většina archeologů teorii o měděných dolech krále Šalamouna v Khirbat en-Nahas opustila. Podle nich bible v mnoha ohledech přehání a pro existenci velkého a vlivného Jednotného království neexistují hodnověrné důkazy. Tito badatelé navíc posunuli fungování měděných dolů do období kolem 7. stol. př. n. l. – tedy dvě až tři staletí po konci vlády krále Šalamouna.

V současné době jsme svědky pokusů o další revizi historie Levanty v době bronzové. Mnohé nálezy z posledních let jsou interpretovány jako neklamný důkaz toho, že už v 10. stol. př. n. l. existovalo mocné a bohaté izraelské království. Nová velmi přesná datování radiouhlíkovou metodou dokazují, že lokalita Khirbat en-Nahas byla osídlena už ve 12. stol. př. n. l.

V následujících třech staletích tu vyrostlo více než sto budov včetně mohutné pevnosti. Vědcům se podařilo objevit edomskou keramiku, což naznačuje, že oblast byla pod silným vlivem království Edom rozprostírajícího se na území mezi jižními břehy Mrtvého moře a severními výběžky Rudého moře.

Početný tým amerických archeologů a odborníků mnoha dalších profesí vyráží pod vedením Thomase Levyho z Kalifornské univerzity v San Diegu na expedici do Khirbat en-Nahas s ambicemi vnést do dohadů kolem měděných „dolů krále Šalamouna“ konečně jasno. Z výsledků předchozích Levyho výprav do této lokality vyplývá, že původní vládci oblasti – egyptští faraóni – ztráceli v 10. stol. př. n. l nad celou oblastí vliv. Na jejich úkor se tu prosazovala jiná velmi vlivná říše. Levy má dva jasné kandidáty na správu nad měděnými doly v Khirbat en-Nahas – království Edom a království Izrael.

Jeruzalém leží jen tři dny cesty na sever a v době výstavby Prvního chrámu nutně potřeboval tuny mědi. Jako nejbližší zdroj se nabízely právě „doly krále Šalamouna“ v Khirbat en-Nahas. Ovládalo doly přímo izraelské království ? Anebo je měl pod palcem Edom a Izrael byl importérem hotové mědi? To by mohl mimo jakoukoli pochybnost rozsoudit například nález izraelského nebo edomského spolehlivě datovatelného nápisu.

„V ten my tajně doufáme,“ přiznal se Levy před zahájením expedice.

Bez ohledu na to, zda „doly krále Šalamouna“ patřily skutečně Šalamounovi, jeho otci králi Davidovi nebo někomu z edomských králů, se zdá už teď vysoce pravděpodobné, že historie těžby a zpracování mědi nezačala v Khirbat en-Nahas až v 7. nebo 6. století př. n. l., jak se badatelé ještě nedávno domnívali. Její počátky i období největšího rozkvětu sahají o celá staletí hlouběji do minulosti.

Zvukovou podobu tohoto příspěvku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který má premiéru v pátek 3. 6. 2011 v 9:00.