Kdo je šimpanz - a co je člověk

21. červen 2006

Týdeník Respekt většinou přináší původní texty svých kmenových autorů, případně zvaných hostí. V minulém čísle udělal výjimku a převzal článek, jehož autorem je známý americký bioetik Peter Singer, zasazující se stále energičtěji za práva zvířat.

Je autorem tzv. Projektu Lidoop, jehož cílem je zajištění některých základních práv pro lidoopy, především šimpanze. Je známo, že ze všech tvorů má šimpanz k člověku biologicky nejblíž. Platí to i v opačném směru: k šimpanzům mají nejblíž lidé, blíž než gorily nebo orangutani.

Projekt Lidoop vychází z morálního imperativu, který velí přiznat základní práva (cituji) "všem bytostem, které projevují inteligenci a vědomí (včetně určité míry uvědomění si vlastního Já) a jež mají emocionální a sociální potřeby" (konec citátu). - Z článku se dovídáme, že španělský parlament bude jednat o návrhu rezoluce, která má deklarovat podporu tomuto projektu.

Práva lidoopů by je měla chránit před špatným zacházením, zotročováním, mučením, usmrcováním a vyhynutím. Lze říci, že toto všechno je součástí citlivého vztahu ke zvířatům, k němuž nás beztoho nabádá naše svědomí. Vyrovnaný člověk se snad chová k lidoopům vstřícněji než třeba k jatečnímu nebo tažnému dobytku právě pro jejich větší podobnost lidem. To však Singerovi nestačí. Jeho Projekt Lidoop vyplývá z jeho filozofického pojetí člověka. Lidé a zvířata nejsou podle něj dvě zcela odlišné kategorie živých tvorů, neboť mezi člověkem a lidoopem je mnohem menší rozdíl než mezi lidoopem a třeba plazem. Rozdíly v živočišné řadě, na jejímž konci je člověk, jsou jen stupňovité, což vyplývá ze srovnání výkonu jednotlivých funkcí, včetně těch neurofyziologických, tedy i symbolických, komunikačních.

Jde o chápání člověka pouze jako biologické bytosti. Je to názor, který je dnes dosti rozšířený, u nás možná i převažující. V jiných textech ho Singer uplatňuje důsledněji. Tvrdí např., že úcta a respekt nepřísluší každé lidské bytosti jen proto, že je lidskou bytostí, ale podle rozvinutosti jejích funkcí. Tedy až když vykazuje určitou úroveň emočních potřeb, inteligence, vědomí, včetně určité míry uvědomění si vlastního Já. - Mnozí dnes pochybují o lidství embrya, ba i plodu. Podle Singera nemá vyhráno ani novorozené dítě. Subjektem lidských práv v plném rozsahu se stane až někdy ve třetím roce života.

Na pohled sympatická vstřícnost vůči šimpanzům, má svůj rub. Vychází z jednostranného biologismu vztaženého i na člověka. Za směrodatné kritérium rozlišení pokládá rozvinutost určitých funkcí. Důsledně domýšlena vede k výkonnostnímu pojetí lidské bytosti. Kdo z lidí nemá ty funkce dosud rozvinuty, anebo u koho ochably či zanikly, není už lidskou bytostí v plném smyslu. V Holandsku lze už provádět tzv. nevyžádanou eutanazii u lidí hluboce dementních. Nelze nevidět podobnost s praxí vybíjení stád hovězího dobytka nakažených nebo ohrožených BSE čili nemocí šílených krav. Myslím, že bychom měli přinejmenším zbystřit pozornost. A snad i znovu promýšlet témata klasické filozofie. Třeba otázku, co činí člověka člověkem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání

autor: Petr Příhoda
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu