Kdo bude nakonec vládnout v Litvě?

Ve druhém kole hlasování se totiž na rozdíl od prvního, kdy obyvatelé Litvy volili 70 poslanců způsobem poměrného zastoupení, rozhodovalo o konkrétních poslancích v jednomandátových okruzích většinově. A voliči, částečně možná vystrašení úspěchem populistů v kole prvním, dali své hlasy spíše jejich protikandidátům.

"Bojar z Archangelska se vrátil zpátky na zem, z Orla populismu zmoklá slepice," hlásaly pondělní titulky litevských novin, narážejíc tak na neúspěch Strany práce ve druhém kole. Viktor Uspaskich se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Nezískal dostatek hlasů, přestože zejména chudším voličům sliboval zvýšení důchodů, vytvoření nových pracovních míst, zlepšení zdravotní péče a hlavně likvidaci korupce. Jak vysvětluje ve svém komentáři k výsledku voleb vlivný litevský týdeník Veidas, bude mít vítěz možná nyní mnoho potíží.

Politický analytik Audrius Bačiulis v materiálu konstatuje, že většinu lidí na kandidátních listinách představovali milionáři, kteří rozhodně neinvestovali mohutné finanční zdroje do kampaně, aby se stali opozičními poslanci, ale šli do předvolebního klání proto, aby získali skutečnou moc a vládli. A to se pravděpodobně nepodaří. Strana práce zřejmě zůstane v izolaci mimo vládní koalici. Z výše uvedených důvodů se všeobecně předpokládá, že se multimilionář ruského původu Uspaskich bude snažit různými způsoby alespoň znesnadňovat její vytvoření.

Komentátoři nyní považují za nejpravděpodobnější variantu vývoje vznik široké koalice, která by eliminovala vliv právě vítězných proruských populistů. V čele nové vlády by měl stanout dosavadní premiér a veterán litevské politiky Algirdas Brazauskas. Ten spojení s populisty během nedělního volebního klání hlasitě odmítl, i když v pondělí připustil, že možná nabídku Strany práce ještě bude zkoumat.

Brazauskasem vedená koalice levého středu má v Sejmu zajištěno 31 křesel. Pokud by se skutečně rozhodl pro spojení s pravicí, vznikla by první široká koalice v novodobé litevské historii. Potenciální partneři Litevský svaz středu a pravicový Vlastenecký svaz mají dohromady 43 mandátů. To by zajišťovalo takové koalici v litevském Sejmu většinu tří hlasů.

Pondělním Brazauskasovým prohlášením o tom, že by ještě mohl zvážit spojení se Stranou práce se vytvořila ještě další možnost. Předseda Strany práce Viktor Uspaskich se totiž dohodl na povolební spolupráci s Rolnickou stranou Kazimiery Prunskieneové, se kterou mají dohromady 49 poslaneckých křesel.

Kdyby se premiér Brazauskas za určitých podmínek spojil s tímto sdružením, vznikla by koalice levicových a populistických stran, která by disponovala většinou devíti hlasů. Jenže proruští populisté by byli silnější složkou takové koalice, čemuž se asi bude chtít zkušený politik, kterým Algirdas Brazauskas bezpochyby je, vyhnout. Už to naznačil tím, že jako základ pro vyjednávání se Stranou práce stanovil minimální požadavky. Post premiéra pro sebe a sedmi ministrů pro své stoupence.

Litevský prezident Valdas Adamkus tvrdí, že možné jsou obě varianty. Za prioritu považuje, aby ta, ke které nakonec dojde, měla stabilní podporu v Sejmu a nová vláda mohla efektivně pracovat.

Jenže litevští komentátoři jsou skeptičtí k oběma alternativám. Za všechny již citovaný týdeník Veidas. Podle něj nemá vláda široké koalice šanci na dlouhodobou existenci kvůli zásadním programovým rozdílům jejích složek. Ty v tuto chvíli spojuje především snaha o eliminováni vlivu vítězné Strany práce. Pravicové strany se obávají, že by její ruský šéf mohl posilovat vliv Moskvy v Litvě, která se letos stala členkou Evropské unie a NATO, i když to Uspaskich během předvolební kampaně kategoricky odmítal a naopak sliboval posílení postavení Litvy v těchto organizacích. Stejně by se ale podle Veidasu rozpadlo i jeho spojenectví s Brazauskasem. Důležité prý ale bude, jakým způsobem a za jak dlouho k rozpadu dojde. Litevský historik Egidius Alexandravičius v rozhovoru pro agenturu Reuters každopádně varoval. "Každá koalice je v Litvě riskantní. Bude to směsice zákulisních intrik a ideologických kompromisů."

Definitivní výsledky voleb budou oznámeny koncem tohoto týdne. Poté má prezident Valdas Adamkus z ústavy vyplývající povinnost do 15 dnů svolat Sejm. Tehdy už bude známo, jaká koalice bude v zemi vládnout. Litevský tisk přiznává, že volby nemají jasného vítěze a asi nepřinesou zemi příliš stabilní koalici, ale připouští, že razantnějšímu pochodu populistů k moci protentokrát zabránil kombinovaný litevský volební systém. Není to důvodem k zamyšlení v době, kdy se i v Česku některé strany snaží iniciovat změnu toho stávajícího u nás doma ?