Kde vzala piraňa zuby
Staronová fosilie obrovské pirani je zřejmě chybějícím článkem mezi býložravými druhy a jejich dravými příbuznými.
Současné dravé pirani, které žijí ve vodách Jižní Ameriky, nesou ve svých čelistech jedinou řadu velmi ostrých zubů trojúhelníkovitého tvaru. Jejich býložravé příbuzné, kterým se v portugalštině souhrnně říká pacu, mají naproti tomu dvě řady čtvercových zubů, kterými drtí plody a semena. Přechodné stadium mezi těmito dvěma extrémy představuje pravěká piraňa Megapiranha paranensis, která žila před 8 až 10 miliony let v povodí řeky Paraná. Dosahovala délky 1 metru, což znamená, že byla čtyřikrát větší než současné dravé pirani.
Obrovská piraňa byla objevena už na počátku 20. století, ale teprve nyní věnovali jejím pozůstatkům, uchovávaným v jednom brazilském muzeu, pozornost odborníci. Zjistili, že chrup pirani byl uspořádán cik-cak způsobem, takže to vypadalo, jako by zuby ze zadní řady migrovaly do přední. Vědci se proto domnívají, že předkové dravých piraň měli zuby uspořádané podobně jako býložravé druhy. V průběhu evoluce se pak dvě řady jejich zubů zkomprimovaly v řadu jedinou. Tuto teorii podpořil i fylogenetický strom, ve kterém Megapiranha paranensis přesně "zapadá" mezi býložravé ryby pacu a dravé pirani.
Výsledky studie publikuje časopis Journal of Vertebrate Paleontology.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
