Kavky pod dohledem

Lidé se často chovají jinak, když se na ně nikdo nedívá, a jinak, když jsou pod dohledem druhých. Také zvířata se vzájemně sledují a přizpůsobují tomu své jednání. Kavky jsou však jedny z mála zvířat, u kterých vědci prokázali schopnost vnímat lidský pohled a reagovat na něj. Tým britských vědců vedený Nathanem Emerym zveřejnil v prestižním vědeckém časopise Current Biology výsledky pokusů, při kterých měly kavky možnost dostat se ke své oblíbené potravě.

Vědci ptákům ztížili situaci tím, že nechali potravu "hlídat" člověkem, kterého kavky neznaly. Člověk se buď díval přímo na kavky a nebo koukal někam jinam. Čas, po který ptáci sbírali odvahu k sebrání potravy, byl výrazně delší, pokud se člověk na ptáky přímo díval. Od známého člověka si nechaly kavky dokonce pohledem napovídat, kde mají hledat schovanou potravu. Když jejich ošetřovatel pohnul pohledem k úkrytu, kavky to zaznamenaly a snáze potravu našly.

Ukazování pohledem je těžko pochopitelné i pro psa či dokonce šimpanze. Kavky jej zvládají. Emery je přesvědčen, že je k tomu předurčuje důležitou role, jakou hraje komunikace pohledem v jejich vlastním životě. Oko kavek má na rozdíl od oka jiných ptáků černou zornici a stříbřitou duhovku. Tím se podobá lidskému oku více než oči většiny jiných zvířat. To je možná důvod, proč je "řeč" lidského oka kavkám tak snadno srozumitelná. Připomíná jim zrakovou komunikaci, kterou vedou s příslušníky vlastního druhu.