Katolické oslavy na Velehradě v roce 1985 ukázaly, že moc komunistického režimu se začala drolit
Československá socialistická republika byla v polovině 80. let státem s pevně působícím diktaturním režimem. Mezi zeměmi takzvaného východního bloku bylo Československo snad nejvěrnějším spojencem Sovětského svazu a nic nenasvědčovalo tomu, že by tomu mělo být jinak.
Disent živořil na okraji společnosti, vládla cenzura a bezpečnostní složky včetně armády byly v neustálé pohotovosti. Přítomnost sovětské armády beznadějnost tohoto stavu jen posilovala. Pod pokličkou toho všeho se ovšem aktivizovaly síly poněkud nečekané.
Už od nástupu krakovského arcibiskupa Karola Wojtyly na papežský stolec docházelo k obrodě křesťanských aktivit nejen v Polsku, ale také u nás. Činnost podzemní církve byla vynalézavá a přitažlivá. I mladí lidé křesťanství vnímali jako alternativu k oficiální komunistické ideologii.
Navzdory informačnímu embargu
Rozvíjely se bytové semináře, víkendové akce pro mládež, přes hranice se pašovala teologická literatura.
Tento podprahový obrodný proces se viditelně projevil v roce 1985, kdy si křesťané v Československu připomínali 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje. Stalo se tak na moravském Velehradě.
Význam Velehradu coby poutního místa nebyl v socialistickém Československu zcela potlačen ani během třiceti let ostrakizace katolické církve.
Aktivní vystupování papeže Jana Pavla II., který Velehrad ctil coby kolébku a symbol křesťanství v této části Evropy, tak z místa učinil ideální prostor nejen pro vzdání úcty slovanským věrozvěstům.
Když vláda papeži neumožnila, aby v roce 1985 historické výročí uctil návštěvou Moravy, aktivizovalo se podzemní křesťanské hnutí a částečně i oficiální církev vedená stále smělejším kardinálem Františkem Tomáškem.
Už velehradskou kněžskou pouť na jaře toho roku navštívilo přes 30 tisíc lidí. V červenci pak na Velehrad dorazily další desetitisíce poutníků, a to navzdory informačnímu embargu a mimořádným opatřením bezpečnostních složek státu.
Režim snažící se náboženskou pouť přetvořit v mírovou slavnost byl konfrontován s atmosférou, která připomínala obrodné naladění společnosti z konce 60. let. Velehrad léta Páně 1985 se stal mezníkem oslabování vládnoucího režimu.
Celý pořad Historie Plus si poslechněte na audiozáznamu.
Související
-
Navrácení provedeno zničením. Kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho?
Pomocné technické prapory byl název pro vojenské jednotky 50. let, ve kterých měli být převychováváni „nepřátelé lidu“ – diverzanti, kulaci, živnostníci i faráři.
-
Scriptum – nenápadné úložiště národní paměti
Exilová periodika. Pařížské Svědectví, římské Studie i Listy, londýnské Rozmluvy, mimo oficiální struktury samizdatové časopisy Infoch, Revolver Revue, Host či Pevná hráz.
-
Pius XII. – oběť mýtů a polemik. Vatikán otevírá tajné archivy z druhé světové války
K 80. výročí volby Eugenia Pacelliho na Svatý stolec se papež František rozhodl, že na den Pacelliho narozenin 2. března zpřístupní vatikánské archivy z 2. světové války.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
