Kateřina Procházková: Šílenství z viru a jeden opravdu nemocný muž k tomu
Strach a panika z čínského viru zachvátily už i českou kotlinu. Covid-19 nemá v ČR zatím žádnou oběť ani nakaženého. Ale co kdyby.
Pro jistotu se tedy namísto pravidelného mytí rukou předzásobíme konzervami, těstovinami a rýží.
Čtěte také
Jak říkají někteří, tato virová epidemie je totiž jako válka. Šíří se rychle a napadá nejen lid, ale i místní a světovou ekonomiku a politiku.
U nás, v Česku, je možné panikařit a skupovat trvanlivé potraviny. Namísto toho v Číně, v místě zrodu nákazy, je panika zakázána. Tam jakékoliv kroky vedoucí k šíření zmatku a fám úřady přísně postihují.
Jak slíbil generální tajemník a prezident Si Ťin-pching: „Národ totiž vyhraje nad tímto virem!“ A do boje se osobně vložil i on sám. Zápasí s ním bok po boku čínských zdravotníků – sice jen virtuálně, ale o to s větším zápalem. Vše zvládne a vyřeší. Je to přece „velitel války lidu v boji s epidemií“, jak ho státní média nazývají.
Pomohou užiteční idioti ze Západu
Čtěte také
A kdo by si dovolil pochybovat či zpochybňovat pozici vůdce, strany a jejich postupy, skončí v domácí izolaci, vězení nebo neznámo kde. O jednotlivce totiž nejde. Trest si zaslouží i drzí cizinci, kteří by chtěli cokoliv destabilizovat. Fejeton v deníku Wall Street Journal, který odkazuje na jednoho opravdu nemocného muže z Číny, stál pozici tři tamní zpravodaje.
Strana se umí mstít. O životy za posledních 70 let připravila několik desítek milionů lidí. Zemřeli během velkého hladomoru po Maově Velkém skoku, během kulturní revoluce nebo masakru na náměstí Nebeského klidu nebo později – při genocidách v Tibetu nebo Sin-ťiangu.
Na svědomí je mají především korupce, lži a strach straníků – vlastnosti, které se projeví, když je potřeba zamést „chybu systému“ pod čínský hedvábný koberec. V posledních dvaceti letech vzpomeňme ještě na „tutlání“ informací o šíření viru SARS, železničním neštěstí u Wen-čou, mlčení o melaminových otravách nebo následky zemětřesení v S'-čchuanu.
Čtěte také
V době krize totiž komunistická strana vždy upřednostňuje to, hájit své zájmy, nad blahem a životem lidí. Tatíček Si přece už v roce 2012 přislíbil, že prosadí v zemi splnění Čínského snu. Nechal se možná i proto jmenovat doživotně do čela země. Příští rok by měla být dle jeho plánu ČLR prosperující zemí a za 28 let později ekonomickou supervelmocí. Nějaký virus tyhle plány nesmí narušit.
Oddělení propagandy KSČ proto roztočilo své stroje a začalo v rámci virového průšvihu chrlit kupy hesel, písní, článků a příběhů udatných bojovníků z wuchanské přední linie. Je potřeba podpořit velkého revolučního ducha, který jde vpřed a nebojí se obtíží! Pomohou i užiteční idioti ze Západu, kteří přijedou do země vyjádřit „hluboké přátelství své vlády a lidu“.
Strana umí už od dob Maa takto mobilizovat média a veřejnost. A budou tu i viníci – wuchanské soudruhy, kteří pochybili, nahradí zástupci takzvané tvrdé linie. Chlapíci, kteří se nemazlí s nepohodlnými křesťany, vzpurným Hongkonžany ani viry! Ekonomická supervelmoc prostě musí šlapat a strana plnit úkoly, které si její soudruzi předsevzali.
Autorka je analytička projektu Sinopsis
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka