Kateřina Perknerová: Trumpův viceprezident osloví stejné voliče jako Babiš v Česku

Tento devětatřicátník ještě před osmi lety v konverzaci se svým známým váhal, zda je Trump „cynický kretén“, nebo „americký Hitler“.

Jak se ukazuje, prošel totální názorovou otočkou, což není v politice nic výjimečného. U populistů a ideově nezakotvených jedinců je to prakticky denní chléb.

Avšak nejen to je noční můra evropských liberálů. Vance patří k lidem, kteří válku na Ukrajině vnímají jako vzdálenou událost, jež se Ameriky příliš netýká. Byl jedním z hlasitých republikánských zákonodárců, kteří odmítali schválit balík finanční pomoci pro Kyjev.

Je zastáncem protekcionářské hospodářské politiky. Je proti manželství stejnopohlavních párů. Obdivuje Viktora Orbána. Vlastně na něm není skoro nic, co by zasloužilo pozitivní hodnocení.

Oslovuje obyčejné lidi

Ovšem pouze na první povrchní pohled. Trump si Vance nevybral jen proto, že mu jde v posledních čtyřech letech na ruku a ztotožňuje se s jeho stanovisky.

Čtěte také

Matěj Schneider: Trumpovi učarovaly oči J. D. Vance. Přes kritiku si ho vybral za viceprezidenta

„J. D. má za sebou velmi úspěšnou obchodní kariéru v oblasti technologií a financí a nyní se během kampaně silně zaměří na lidi, za které tak skvěle bojoval, americké dělníky a farmáře,“ objasnil mimo jiné svoji volbu Trump.

Miliardář si vybral viceprezidenta, který vyrůstal v chudém prostředí Apalačských hor převážně u svých prarodičů. Na vlastní kůži prožil americký sen, vystudoval prestižní univerzitu, stal se součástí elity díky své píli, nikoliv posteli, do níž se narodil.

„Obecně platí, že středo-levicoví liberálové, kterým se daří velmi dobře, a středo-pravicoví konzervativci, kterým se rovněž daří velmi dobře, mají neuvěřitelnou slepotu ohledně toho, jak moc je jejich úspěch postaven na systému, který neslouží lidem, kterým by sloužit měl,“ popsal sám Vance jeden z důvodů, proč se začal politicky angažovat na Trumpově straně.

Co nabídnout místo populismu

Trump má na tyto věci čich podobně jako v Česku Andrej Babiš. Oba jsou bohatí muži, avšak to jim nebrání zdůrazňovat sounáležitost s těmi, kteří takové štěstí neměli.

Vykreslují se jako zastánci běžných lidí, kteří pracují, starají se o rodinu, poctivě platí daně a milují svou vlast. Vlast, která nepatří imigrantům, nýbrž takzvaným pravým Američanům či Čechům.

Nejlépe těm, kteří nežijí v New Yorku nebo v Praze, z jejich pohledu ve velkoměstech s podivnými volebními preferencemi.

Kateřina Perknerová, komentátorka Deníku|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Třebaže to kdekdo může s pohrdáním odmítnout jako scestnou teorii, politicky je to dobře hratelná karta. Těžko říct, co s tím, protože tradiční straníci typu Petra Fialy (ODS) nebo Joea Bidena tato trumfová esa nikdy nevynesou.

Je to proti jejich přesvědčení a celoživotnímu postoji, v němž dominují hodnotové kategorie.

Voliče, hlavně ty nerozhodnuté, budou muset oslovovat jinak. Ideálně přes jejich peněženku a rostoucí ekonomiku. Pohříchu právě to se jim příliš nedaří, takže stále častěji nabízejí ideologické floskule a prázdná hesla.

Možná i proto podle čerstvého průzkumu agentury STEM ministrům české vlády zcela důvěřují jen tři procenta lidí, částečně pak 22 procent. Mnohem vyšší důvěře se těší NATO, OSN i Evropská unie.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku