Petr Holub: Atentát, který varoval ekonomy
Než přijde nějaká převratná událost, tak na sebe obvykle předem upozorní, a kdo si předem vyslaných signálů nevšímá, ten si později může stěžovat jen sám na sebe, že se včas nepřipravil. Převratnou událostí se zřejmě stane listopadová volba amerického prezidenta, tedy v případě, že se vítězem stane volební favorit a exprezident Donald Trump.
Co konkrétně bude na této události převratného a na co se tedy připravit, víme přinejmenším od počátku tohoto týdne, kdy se svět dozvěděl o atentátu právě na Trumpa.
Samotnému kandidátovi střelec způsobil naštěstí jen lehké zranění, neobvykle významné však byly reakce na atentát, zvláště v ekonomickém sektoru.
Čtěte také
Ekonomická veřejnost obvykle reaguje na politiku prvoplánově. Experti si tedy ve velké většině vyhodnotili, že neúspěšný atentát šance Trumpa na vítězství ještě zvýšil.
Co bylo ještě zajímavější, začali se chovat přesně tak, jako kdyby už vyhrál.
Od zahájení obchodování na newyorské burze poskočily ceny akcií nahoru a také dolar posílil proti euru i mexickému pesu. Zámořští byznysmeni tedy nevidí v případném nástupu Trumpa katastrofu, naopak se těší, co přinese jeho ohlášená hospodářská politika.
Trump slíbil nižší daně a ještě hodlá chránit produkci amerických továren vysokými cly. Je pravda, že vysoká cla zabrání dovozu zahraničního zboží. Obecně se čeká, že Trump Ameriku zadluží ještě víc než dosud, a to může vést k vyšší inflaci. Té se však v této době už nikdo příliš nebojí.
Reakce Evropy
Přímo zrcadlově ovšem reagovali obchodníci a ekonomové v Evropě. Akcie se na evropských burzách propadly a euro oslabilo, protože si každý ještě pamatuje, jak tvrdá byla americká obchodní politika v minulém Trumpově období před rokem 2020 a jak negativně mohou americká cla ovlivnit evropský export.
Čtěte také
Právě teď nejde o maličkost. Nedávno se přerušily a ještě nestihly obnovit obchodní řetězce s Čínou a brzy hrozí podobná komplikace také s Amerikou.
Připomeňme, že jde o dva největší odběratele evropského, zvláště německého zboží. Evropský blahobyt stojí na tom, že starý kontinent stále inkasuje velké množství peněz z jiných částí světa za své výrobky.
Pokud ostatní kontinenty přestanou evropské zboží odebírat, nebudou peníze na veřejné investice, sociální sektor ani na zdravotnictví, začnou se zvyšovat majetkové rozdíly – jinými slovy, nedostaví se ekonomický růst, na který už tak dlouho čekáme, ale současnou stagnaci vystřídá propad.
Evropa, svobodný svět
Aby toho nebylo málo, dva dny po atentátu v Butleru oznámil Trump jméno svého případného viceprezidenta Jamese Davida Vance. Podle znalců významně oslabí americkou vojenskou přítomnost v Evropě včetně podpory Ukrajině.
To zase znamená, že evropské státy budou muset namísto rozvoje ekonomiky investovat do obrany.
Řečeno trochu dramaticky, Evropa se stává v jistém smyslu výspou svobodného světa mezi velmocemi, které stále častěji preferují autoritářskou, dirigistickou a někdy také agresivní politiku.
Už jenom na Evropu lze spolehnout, že také v příštích letech bude zároveň dodržovat pravidla otevřené demokraticko-liberální politiky a svobodného obchodu, tedy principů, na kterých vyrostla současná západní civilizace.
Musela by si ovšem včas uvědomit, co se od ní žádá, a také to, že si po ochlazení vztahů s Amerikou musí pomoci sama, i když to bude na úkor dosavadní prosperity.
Samozřejmě je pořád možné, že Donald Trump volby nevyhraje. Kdo však nepočítá s tím, že se to stát může, a zároveň si nechce připustit, co by to přineslo, ten se prostě v listopadu bude divit.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
