Kateřina Perknerová: Plodnost jako argument pro škarohlídy
Na svět se můžeme dívat různě. V Praze ho právě teď vidíme jinak než v Kyjevě. Elektřina je v tuzemsku drahá, ale na Ukrajině na mnoha místech není vůbec. A v Kataru, který má zemního plynu skoro jako písku a uspořádal mistrovství světa ve fotbale za čtyři biliony korun, o energetické krizi uvažují jen v kategorii výhodného obchodního artiklu.
Nad strázněmi současnosti můžeme hořekovat, ovšem stejně tak lze najít řadu pozitivních momentů, jež by byla škoda pomíjet. Jeden z nich nabídli statistici.
Čtěte také
Úhrnná plodnost, tedy počet dětí, jež žena porodí, v posledním desetiletí rostla. Loni se dostala na hodnotu 1,83, nejvíce od roku 1992. Česko se díky tomu zařadilo k evropským premiantům. „Vůbec nejvyšší, 1,95 dítěte na jednu ženu, byla plodnost v kraji Vysočina,“ uvedla Magdalena Báštecká z Českého statistického úřadu.
Čím je zrovna Vysočina tak přitažlivá? Možná se zdejší obyvatelé řídí slovy svého básníka Otokara Březiny, který napsal: „Nikdo nemůže si trvale přivlastnit více na této zemi, nežli stačí udržet svým duchem.“
Štěstí je jen v lásce
Pokud bychom měli být přízemnější, pak jsou tu i jiné důvody. Jak zjistil redaktor Jihlavského deníku Pavel Podešva, Vysočina je jedním z nejbezpečnějších regionů v republice, neboť na ni připadá pouze 2,9 procenta z celkového počtu trestných činů. Patří taktéž mezi kraje s nejnižší nezaměstnaností, bez práce zde v minulém roce byla necelá tři procenta lidí. Žije tu rekordní počet sezdaných párů a za věřící se označuje téměř třetina lidí.
Čtěte také
S vědomím jisté generalizace je možné říct, že děti se rodí tam, kde je bezpečno, dobrá práce, úcta k tradičním hodnotám a duchovní rozměr života. Vláda Petra Fialy za rok svého úřadování udělala mnoho chyb a komunikačních přešlapů, ale pod zorným úhlem těchto kritérií si nevedla špatně.
Mluvíme-li o bezpečnosti v obecnějším slova smyslu, pak obranyschopnost republiky se stala bezpochyby vládní prioritou. Lidé mohou žehrat na koaliční umanutost Ukrajinou, avšak z hlediska vyššího obranného principu má premiér pravdu, když říká, že Ukrajinci bojují i za nás. Rozpínavé Putinovo Rusko je nutné zastavit na hranici se Zelenského zemí, neboť jinak by se hrnulo až k Vltavě.
Česko sice zažívá krušnější časy, protože všechno zdražuje, ale Fialův závazek, že vláda nikoho nenechá padnout na dno, není planým slibem. Vyčítat lze kabinetu spíše to, že rozdává plnými hrstmi a plošně, místo aby cílil na lidi, jimž hrozí pád do chudoby.
Čtěte také
Vyšší střední třída a bohatí musejí krizi zvládnout, mají na to finanční polštář a vědí, jak peníze uchránit též v horších časech. Také proto veřejnost kvitovala zavedení solidárního příspěvku v podobě daně z neočekávaných zisků pro energetické firmy a největší banky.
Rostou sociální dávky, ať už jde o rodičovské přídavky, minimální mzdu, existenční a životní minimum nebo příplatky důchodkyním za každé vychované dítě. Práce je dost pro našince i ukrajinské běžence.
Ve všem tom marasmu tedy situace v Česku nevyhlíží až tak zle. Pokud si lidé zvolí rozumnou, když už ne moudrou hlavu státu, která pojme nejvyšší úřad jako službu veřejnosti, mohl by být příští rok méně nesnadný, než se jeví škarohlídům i realistům. Nebude na škodu si během něj připomínat slova rodáka z vysočinských Počátek Otokara Březiny: „Štěstí je jen v lásce, v myšlence a v dobrotě srdce. Všechno ostatní je bolest.“
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
