Kateřina Perknerová: Co chtít od státu? Chytrá řešení
Obecní a senátní volby jsou za dveřmi, prezidentské na dohled. Znovu se tak nabízí otázka, co by voliči po svých reprezentacích měli požadovat. Když bydlíte v obci nebo menším městě, je to poměrně jednoduché. Jsou-li rozbité chodníky, chcete je opravit, rozpadá-li se hasičská zbrojnice, hlasujete pro novou. Čím vyšší počet obyvatel, tím víc se tato přímá vazba mezi občany a radnicemi rozvolňuje.
Pozorněji se pak díváte na strany, které sestavují kandidátky. Hodnotíte jejich celostátní přínos a ptáte se, jak asi jejich komunální představitelé zvládnou energetickou krizi, jež dopadne na všechny domácnosti, ale také na školy, nemocnice, sportovní kluby nebo kulturní zařízení.
Čtěte také
A to už je téma, které by mělo být v každých volbách prioritní, ale kupodivu není. Totiž, co od státu vlastně chceme? Pravicový a levicový volič na tuto podstatnou otázku odpovídá zcela jinak, byť na snížení byrokracie, digitalizaci, vstřícnosti úřadů či jednoduchých daňových přiznáních by se shodli. Další agendy už ovšem mají ideologický nádech. Kvalitní školství lze naplnit různou formou i obsahem, což platí také o ochraně životního prostředí, posilování bezpečnosti, spoluúčasti ve zdravotnictví nebo objemu sociální péče.
Současná vyhrocená mezinárodní situace v mnoha ohledech nabádá k hlubším úvahám. Nemusíme rovnou mluvit o budoucnosti evropského společenství, stačí se věnovat domácím poměrům.
Investovat do energetické nezávislosti na Rusku
Čtěte také
Vláda dlouhé měsíce předváděla nesrozumitelnou protikrizovou politiku. Teprve v posledních dnech přijala skutečně účinná opatření, naposledy ve středu, kdy zvýšila normativy u příspěvku na bydlení. Připustila také, že deficit příštího rozpočtu může být kvůli zastropování cen elektřiny a plynu vyšší než původně očekávaných 270 miliard korun.
Čemu ale veřejnost rozumí asi méně, je bezradnost státu v agendě, jež je nabíledni. Úspory na úřadech, v ulicích, obchodech měly být už v plném proudu. Méně světla a nižší teploty jsou minimum toho, co lze udělat hned a bez zásadních dopadů na životní komfort.
To ale zdaleka nestačí. Je nepochopitelné, proč vláda nevyužívá pozitivní naladění společnosti k uskutečnění kvalitativně převratné modernizace. Podle průzkumu Sociologického ústavu STEM a Institutu 2050 jsou lidé na změny připraveni. „Jasně jsou podporovány obnovitelné zdroje energie, a to i těmi, kteří obecně k Zelené dohodě pro Evropu zastávají kritický postoj.
Čtěte také
Silná shoda panuje na snižování energetické náročnosti bydlení formou zateplování nebo stavby nízkoemisních budov, na příspěvcích na pořízení solárních panelů a tepelných čerpadel,“ popisuje ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl. Číselně vyjádřeno, tato strategie má podporu více než tří čtvrtin obyvatelstva. Občané si zkrátka přejí, aby je stát krizí neprovedl jen cestou sociálních dávek a tlaku na ceny, ale též všestrannou podporou proměny domácností, obcí i firem na energeticky méně náročné spotřebitele.
Pokud Vladimir Putin vede se Západem plynovou válku, má Evropa a Česká republika šanci mu vyrazit trumf z ruky. Po adresné pomoci ohroženým skupinám obyvatelstva by vlády měly investovat opravdu velké prostředky nejen do své energetické nezávislosti na Rusku, ale především do chytrých řešení typu zateplování budov, komunitní energetiky, úsporného vytápění. To by Češi, Moravané a Slezané teď měli od státu chtít. A není na škodu si to připomenout i u volebních uren v pátek a sobotu.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
