Lukáš Jelínek: Komunál je kolébkou politiků, už proto jej nepodceňujme
Předvolební kampaň je vždy nápor na nervy. Strany se vemlouvají víc než jindy a i metody, po nichž sahají, nejsou často férové. Z opozice teď slyšíme výzvy, ať na protest proti Strakovce nevolíme vládní strany ani do komunálních zastupitelstev, zatímco koalice straší na billboardech i v médiích Andrejem Babišem a jeho údajnou blízkostí Putinovi.
Je na nás, voličích, abychom v pátek a sobotu odlišili podstatné od nepodstatného a do urny šoupli lístek na základě pestřejších kritérií, než jaká jsou nám vnucována. Tam, kde se bude volit i do Senátu, bude prostor pro vyjádření se k celostátní politice.
Čtěte také
A to přesto, že senátoři sami sebe zkresleně líčí jako lokální ombudsmany. Kdepak, horní komora je především nedílnou součástí legislativního procesu – a když senátoři chtějí, dokáží zavařit vládě i Sněmovně.
Jelikož se volí jen třetina horní parlamentní komory, tak se nedá očekávat, že by se najednou stala čistě opoziční platformou. Ovšem její složení se nejspíš naředí, ačkoli hnutí ANO ještě donedávna Senátem teatrálně pohrdalo. Kouzlo senátních voleb je však ve druhém kole, konaném o týden později, v němž leckdy favorité z toho prvního narážejí na široká spojenectví proti sobě. Také z tohoto důvodu se výsledky špatně odhadují.
Klaďme důraz na hodnoty
Tvrdit, že komunální klání je přehlednější, ale jde jen v menších městech a obcích, kde není nutné zápasit s obřími plachtami a pracně v nich hledat, koho zaškrtnout.
Čtěte také
Zatímco v Brně jsou silné strany vládní koalice, tak v Ostravě dominuje opoziční hnutí ANO, jež ale otevírá náruč širšímu spektru stran. Oříškem je však vždy Praha – a letos tomu nebude jinak. Favorizováno je hned pět soupisek, mezi nimiž to přitom jiskří bez ohledu na dosavadní vztahy na městské či vládní úrovni.
Ale i to ke komunálním volbám patří, stejně jako občasné obcházení vítězů nebo eroze některých klubů, sotva se ustaví zastupitelstva. O komunální úrovni se říká, že je pilířem a přirozenou základnou politiky jako takové. Zároveň ale jde o jakýsi trenažer nebo mateřskou školu, v níž zájemci o veřejné dění činí první nesmělé kroky.
Občané by si pak měli uvědomit, že v městských radách a zastupitelstvech se rozhoduje o velkých penězích. Starosta či radní má nezřídka větší ekonomický vliv než řadový člen Sněmovny. Není náhodou, že tu a tam probublá kauza týkající se veřejných zakázek a zneužívání funkcí. A to se jedná jen o špičku ledovce.
Čtěte také
Na centrální úrovni se nepravosti páchají obtížně, protože je ostře nasvícená. Ta komunální je mnohem méně průhledná – celostátní média na ni vesměs nedohlédnou a ta lokální jsou slabá či pod palcem radnic. Tím víc pak záleží na nás voličích, abychom odhadli, kdo je služebníkem veřejnosti a kdo slouhou místních podnikatelů a lobbistů.
Programové taháky se léta nemění: bydlení, doprava, zeleň... Letos k nim ale přibyla energetická kondice měst a obcí, která dost závisí na manažerském talentu vedení, ale také schopnost radnic být oporou občanů, kteří se dostanou do finanční a sociální tísně. Přitom už jen zajistit chod škol či nemocnic není dnes žádná legrace.
A ještě na jednu věc pamatujme. V komunálu se rozdíly mezi pravicí a levicí zmenšují, ale nemizí. Spor do čeho investovat, například do průmyslové zóny, nebo domova důchodců, je typický a spolu s ním mnohé podobné. Za plentami proto vedle osobních sympatií klaďme důraz i na hodnoty, k nimž se kandidáti hlásí. Když budeme na politiky přísní už od komunální kolébky, třeba pak budou při přechodu do vyšších pater pokornější a zodpovědnější.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
