Karolína Kašparová: Britské stávky

Konzervativní vláda reaguje obavami z inflační spirály a argumentuje, že na to země prostě nemá. Na první pohled to je stejný konflikt jako v jiných evropských zemích, ekonomická situace v Británii se ale třeba od té české zásadně liší.

Spojené království se nikdy zcela nevzpamatovalo z finanční krize v roce 2008 a v mnohých sektorech ekonomiky, především ve státní sféře, se zaměstnanci sotva vrátili na původní životní úroveň.

Čtěte také

Velkou Británii ochromují stávky. Ani opozice ale nenabízí řešení, míní novinář Kytka

Zvláště zdravotní sestry na vládu nereagují příliš vstřícně. Jejich reálné výdělky po zohlednění inflace totiž za posledních dvanáct let klesly o víc než 10 procent. Vláda ale navrhuje mnohem menší zvýšení platů. Místní odbory upozorňují, že některé sestry musí nově spoléhat na potravinové banky.

Z průzkumů vyplývá, že zdravotní sestry podporuje o desítky procent lidí víc, než je tomu například u železničářů. Sympatie samozřejmě může narušit desetihodinové čekání na pohotovosti nebo velké zpoždění vlaku. V Británii jsou nicméně tyto jevy normální i bez stávek.

A právě to stávkující zdůrazňují – že nejde pouze o jejich peníze, ale také o zachování služeb, které si spojujeme s fungujícím, vyspělým státem.

Možný konec kvalitního zdravotnictví

Třeba britské zdravotnictví od konce lockdownů čelí rekordnímu počtu pacientů, kteří po diagnóze na léčbu teprve čekají – zhruba sedm milionů. Problém zhoršuje nedostatek personálu, což přispívá k pocitům zoufalství u všech zdravotníků. Mnohé zdravotní sestry během stávek říkaly, že ani přes vysoké nasazení se o pacienty nezvládají řádně postarat. I proto svou práci opouští v rekordních číslech.

Čtěte také

Matěj Schneider: Biden se honosí zažehnáním stávky železničářů. Nehodil je ale pod vlak?

Podporovatelé zdravotních sester mají nehledě na politickou příslušnost pocit, že vlastně bojují za celé britské zdravotnictví. Národní zdravotnická služba vznikla na konci 40. let a zaručuje péči zdarma všem. Ať už je to oprávněné či ne, někteří Britové se bojí, že pokud se zdravotnictví přiblíží kolapsu, zareaguje vláda privatizací. Ta by v nejčernějších představách mohla vyústit v systém podobný tomu americkému. Mimochodem třeba relativně nedávná privatizace poštovní služby Royal Mail příliš nezlepšila situaci zákazníků ani pracujících. Její zaměstnanci stávkují také.

Mohou si za to Britové sami?

Může nás škodolibě napadnout, že si to Britové sami zavinili Brexitem a odporem k migrantům, na kterých jsou ve skutečnosti závislí. Téma Brexitu ale téměř zapadlo, kořeny krize sahají hlouběji. Konzervativci jsou u moci už 12 let a právě tak dlouho země zažívá politiku škrtů. Té zdánlivě zasadila ránu pandemie, kdy lidé tleskali pracovníkům v první linii a tehdejší premiér Boris Johnson sliboval lepší podmínky i investice. Ve většině případů ale nepřišly.

Čtěte také

Války, dekolonizace i brexit. Velká Británie si od otevření Royal Albert Hall prošla mnohým

Ještě nedávno se zdálo, že stávky v Británii téměř zmizely – i proto, že čím dál menší část pracujících jsou zaměstnanci. V posledních dekádách také britští politici zaváděli zákony, které možnosti stávek omezují, a další takovou legislativu vláda Rishiho Sunaka plánuje. Možná jí to ale nebude nic platné.

„Pokud se vám to nelíbí, jděte jinam,“ je oblíbená věta odpůrců podobných protestů. Británie už si ale odchody nemůže dovolit. Lidé si všímají důsledků podfinancované veřejné sféry a špatně fungující – mnohdy i soukromé – infrastruktury. Vláda může stokrát opakovat, že zdroje nejsou, zatím ji ale britská veřejnost odměňuje nízkými preferencemi.

Autorka je editorka Českého rozhlasu Plus