Karel Hvížďala: Velikonoce, slavnost sakrální i profánní

Velikonoční biblický příběh o umučení Ježíše Krista sehrálo více jak 200 farníků ve Žďáru nad Sázavou
Velikonoční biblický příběh o umučení Ježíše Krista sehrálo více jak 200 farníků ve Žďáru nad Sázavou

V sakrálním, náboženském pojetí, jsou Velikonoce oslavou velké noci, slavností Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista, ke kterému došlo na Boží hod velikonoční.

To je třetí den po jeho ukřižování, což mělo být někdy kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovskému svátku pesach. Ten zase oslavuje vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Proto se až do roku 325 slavily Velikonoce ve stejný den jako pesach.

Daniel Kroupa: Tradice, náboženství a Velikonoce

Velkopáteční Křížová cesta

Jak opojný byl ten pocit svobody, když jsem se jako mladý člověk odpoutal z finanční závislosti na rodičích a říkal jsem si, že teď konečně mohu svůj život utvářet po svém!

Stanovit dnešní datum Velikonoc však není moc jednoduché: jak víme, někdy se slaví v brzkém březnu, letos v pozdním dubnu. Zjednodušeně platí, že Velikonoce jsou první neděli po prvním jarním úplňku. Pokud úplněk připadne na neděli, jsou až o týden později.

Začátek astronomického jara letos připadl na 20. březen. A hned tu další noc na 21. března byl také úplněk. První následující neděle by tedy byla 24. března. Přesto křesťané v západním světě letos slaví Velikonoční neděli 21. dubna, skoro o měsíc později.

Důvod je prostý: církev letošní první březnový úplněk nepovažuje za jarní úplněk. Druhý astronomický jarní úplněk připadl na pátek 19. dubna, následující neděle je pak 21. dubna, a tím je pro protestanty a katolíky Velikonoční nedělí. A pesach se letos slaví od 19. do 27. dubna.

Kosmické vejce, Brigit a Pascha

Velikonoční neděle je vždy po prvním jarním úplňku. Už od čtvrtého století

Kraslice od Martiny Havelkové z Kněževsi

Přemýšleli jste někdy, jak se určuje termín Velikonoc? Rozhodující je datum úplňku.

Profánní slavnosti mají kořeny už v pohanských dobách, kdy se slavnost jara nazývala Easter. Šlo o oslavu procitnutí ze zimního spánku. Historicky však symboly Velikonoc lze vystopovat již ve starověkém Egyptě, kde zelený Chonsu oplodnil Kosmické vejce, které je symbolem jara dodnes.

Keltové zase věřili, že za měsíčních únorových nocí, když slunce vstoupí do znamení Vodnáře, rodí se jehňata a led začne poznenáhlu tát, nastává konec říše černého boha a jeho družky Morrigan. Ta se omlazená promění v Brigit a projíždí zemí na hřbetě jelena a budí spící semena a třese stromy, aby v nich začala proudit míza.

Svátek Brigit byl především svátkem očišťování. A v zemědělství byl důležitým dnem vykládání orákul. V ten den se chtěli lidé dovědět, jaké bude počasí, kdy se může začít s orbou a jak vysoký bude len.

Karel Hvížďala

Etymologové tvrdí, že se i v češtině někdy používá pro Velikonoce latinské označení Pascha, které pochází z hebrejského pesach, na který Velikonoce navazují. Z tohoto slova je také odvozen název velikonoční vysoké svíce paškál, jejíž světlo rozráží temnoty smrti.

Z původních oslav dodnes zbyly jen sněženky, na které je už letos pozdě a pomlázka, s kterou se šlehají dívky, aby byly po celý rok zdravé a veselé a za to muži dostávají malované kraslice.