Vánoce jsou jen jednou z podob oslav zimního slunovratu, tedy momentu, kdy Slunce má vůči rovníku nejmenší vzdálenost od rovníku.
Připadá většinou na 21. prosince a je vítacím ceremoniálem příchodu prodlužujících se dní, které signalizují blížící se jaro. Oslavy kolem tohoto data byly od nepaměti spojeny s rituály.
„Je to pro mě spíš symbol stresu a napětí než nějaká pohoda a klid,“ říká mi Hana. Mluví o všudypřítomných Vánocích, pro většinu Čechů, alespoň podle výzkumu CVVM, oblíbených svátcích. Průzkumy ale ukazují ještě jeden zajímavý údaj – až třetina natěšených fanoušků Vánoc je má spojené se stresem. Proč?
Ty měly prapůvodně připravit lidskou psychiku na nadsmyslnou dimenzi, abychom se mohli přiblížit v době pohanské duchu rostliny nebo božstvu. Oslavy fungovaly jen jako ukazatelé cest do vyšších pater vědomí, které známe i my, když jsme v opojení, zamilování, ve snu, v nemoci či v okamžicích blížící se smrti, říkají psychologové.
Od Keltů, kteří tu žili hlavně v 6. a 5. století před naším letopočtem, máme zvyk vyvěšování druidského jmelí, které mělo kouzelnou moc a muselo se rituálně sestřelovat právě za zimního slunovratu a zachytit jen levou, kouzelnou rukou.
Ve Starověkém Římě se zase v tyto dny slavily Saturnalie spojené s pitím vína a obdarováváním. Podle juliánského kalendáře připadaly na 17. prosince, po roce 45 našeho letopočtu se slavily až do 23. prosince.
Nejhorší prognózu má schizofrenie, která je plíživá. A neplatí to prý jen pro lidské zdraví, ale i pro společnost. V rozhovoru s Lucií Výbornou to říká řeckokatolický kněz a psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů. „Jsme v situaci, kdy změny, které považuju za negativní, přicházejí velmi pomalu, pozvolna. O to jsou nebezpečnější.“
Jak to bylo s Vánoci jako s oslavou narození Ježíše Krista, to se přesně neví, ale nejčastěji se uvádí, že poprvé se slavily ve druhém století, ve třetím byly oslavy opuštěny a soustavně se slaví od roku 400. Tehdy je zavedl Jan Zlatoústý a jako den oslav určil 25. prosinec.
Význam slavení Štědrého dne se během doby zvyšoval, jak dokazuje i korunovace Karla Velikého, která proběhla na Štědrý den roku 800. Podobně král Edmund Mučedník byl pomazán na Vánoce 855 a král Vilém Dobyvatel byl korunován na Štědrý den roku 1066.
Ze středověku pochází i tradice obdarovávání, která původně nesloužila pro potěšení blízkých a na památku narození Ježíše, ale proto, aby dárci měli celý rok štěstí. Do rodin se oslavy z kostela přesunuly až v 17.století a dary byly spíše symbolické.
Čas před vánočními svátky je náročný. Krátké dny a dlouhé noci se odráží na naší psychice, a když se k tomu přidá i všudypřítomný vánoční stres, prožíváme z hlediska zdraví zatěžkávací období. Vánoční stres proto nepodceňujte. Právě v těchto dnech se mohou častěji objevovat různé psychosomatické problémy. Pokud nezměníme životní styl, v budoucnu se navíc mohou i zhoršovat. O radu jsme požádali MUDr. Petra Grenara.
Zdobení vánočních stromků představuje nejmladší tradici a dle kronik se stromky zdobily nejprve na konci středověku v Alsasku. Do Čech se dostal zvyk zdobení jedliček či smrčků až ve 20. letech 19. století stejně jako pojídání kapra.
První stromek v Praze ozdobil režisér Stavovského divadla pan Leibich v roce 1812 a od té doby ho najdeme snad v každé domácnosti. Jen chvíli v 50. letech minulého století byla snaha oslavy narození Ježíše nahradit dědou Mrázem, tedy Ježíšem, který vstoupil do komunistické strany.
Po roce 1989, kdy k nám vtrhly zahraniční firmy, se staly pro většinu lidí Vánoce jen další nákupní příležitostí, jakou jsou jarní či podzimní výprodeje: Místo adventního rozjímání nad způsobem našeho života a symbolických pozorností jsme zahlceni přehršlí dárků. Vyšší smysl Vánoc byl z našich hlav vygumován.
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
