Karel Hvížďala: Smrček, slunovrat a Vánoce

24. prosinec 2021

Tradice spojování smrčku se slunovratem a bohyní slunce se zřejmě vyskytovala již v údobí mezi roky 2000 až 1200 před naším letopočtem. Keltové dokonce již v roce 24 prý smrčku říkali „rodný strom“ a spojovali ho s prosincem, protože v té době každý měsíc symbolizoval nějaký strom. S narozením Ježíše Krista byl slunovrat poprvé spojen v roce 354.

A teprve v 7. století svatý Bonifác u města Geismar v dnešním Německu přinutil druidy, kteří v předkřesťanské keltské době zastávali funkce kněží, věštců, básníků a léčitelů, aby porazili jejich tehdy uctívaný dub, který když se zřítil, poničil všechny stromy, které stály na místě, kam padl, jen smrček to přežil. Druidové to považovali za zázrak a začali věřit, že je to strom Ježíše Krista.

Čtěte také

Podle jiné legendy se dostala tradice vánočních stromků do Francie, do Burgundska, díky irskému opatovi Kolumbánovi, který je obracel na pravou víru. Zdobit červenými jablky se smrček začal 24. prosince, tedy v den před narozením Ježíška, až od 11. století a měl připomínat strom poznání dobra a zla v ráji. Od 12. století tato tradice zdomácněla nejprve v Alsasku a po celém Německu a odtud na území kolem Baltu.

V Lotyšku, v Rize na náměstí u Domu Černohlavců, stojí nenápadný kovový stromek, který upomíná na rok 1510, kdy tam obchodníci, což byli většinou baltští Němci, vztyčili poprvé vánoční stromek. Němci zase uvádějí, že byl na veřejnosti poprvé vystaven ozdobený stromek roku 1521 nebo roku 1570, kdy je doloženo, že stál v Brémách, ozdoben byl pečivem, rozinkami a ořechy.

Pečení šneci nebo raci

Za předchůdce vánočního stromku můžeme považovat takzvanou chvojku – velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi. Zavěšovala se nad vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře. Stolovníci prý pro jistotu své židle i tak raději neopouštěli.

Čtěte také

V Čechách nechal první vánoční stromek ozdobit před svým domem ředitel Stavovského divadla Johann Carl Lieblich v roce 1812. Tuto tradici znal z rodné Mohuče a chtěl vzpomínkou na dětství potěšit své přátele. Svíčky, původně lojové, se v Čechách objevily na stromečku v roce 1860.

Štědrovečerní večeře byla tradičně slavnostní a obvykle prý měla pět až sedm chodů, jen menu se lišilo podle finanční situace rodiny. Tradičně se u nás servírovali pečení šneci nebo raci, v chudších rodinách je nahrazoval hrách, houby, kuba a sušené ovoce. Kapr se začal servírovat až zhruba od poloviny 19. století a podával se s knedlíkem nebo s chlebem.

Tradice pojídání smaženého kapra se k nám dostala později z Rakouska. Národním vánočním jídlem se stala takto upravená ryba až po druhé světové válce, kdy díky stále oblíbenějšímu smažení rychle vytlačila starší a pracnější úpravu: kapra na modro a na černo. V Rakousku se místo kapra servíruje candát s vídeňským bramborovým salátem.

Karel Hvížďala

Jen tradice nadělování dárků na Štědrý den je mladá a vznikla až v 16. století. Do té doby naděloval dárky Mikuláš 6. prosince nebo 28. prosince na svátek neviňátek. Za změnu vděčíme Martinu Lutherovi.

Autor je publicista

Spustit audio