Karel Hvížďala: Rozner, paragrafy a kultura

17. prosinec 2018

Minulý týden se rozhodlo, že o vydání Miloslava Roznera, poslance SPD a člena mandátového a imunitního výboru Sněmovny, se bude rozhodovat hned na začátku příštího roku.

Důvod je zřejmý: Je tomu přesně rok, co tento poslanec prohlásil o romském koncentračním táboře v Letech u Písku, že jde o „neexistující pseudokoncentrák“ a jeho strana se za něj postavila, protože za výkup vepřína, který na místě bývalého koncentráku stojí a postavení památníku, by se měla zaplatit velká částka peněz.

Policie žádá o vydání jihočeského poslance Roznera ke stíhání za výroky o táboře v Letech

Poslanec Miloslav Rozner (SPD)

Policie požádala sněmovnu o vydání poslance Miloslava Roznera z SPD k trestnímu stíhání za výroky o romském táboře v Letech u Písku. Informaci deníku Právo o doručení žádosti policie do dolní komory potvrdil předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM).

Fakta jsou ale nezpochybnitelná: V tomto původně kárném a posléze sběrném táboře zemřelo či bylo zabito 327 Romů včetně dětí z 1 300 vězněných, z nichž asi 500 bylo odesláno na smrt do Osvětimi.

Paragraf 405 trestního zákoníku hovoří rovněž jasně: „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické či jiné genocidium... atd. bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“

Všichni v následujících dnech oslovení poslanci, kromě Miroslava Kalouska, váhají, protože tvrdí, že na stíhání lidí za verbální projevy jsou mimořádně citliví. To říká i poslanec za ODS Marek Benda, který zasedal v ústavně právním výboru.

Evidentní problém je však v tom, že kdyby nešlo o poslance, ale o normálního občana, ten by byl trestně stíhán hned a Sněmovna by si toho ani nevšimla. Jenže právě poslanci, kteří vystupují veřejně a tudíž vytvářejí pro občany vzorce přijatelného chování, se najednou domnívají, že by na ně zákony neměly platit.

Zářez nenormality

A to se pohybujeme pouze v oblasti porušování rovnosti práva, které má dbát na dodržování pravidel, která jsou zárukou funkčnosti soupeření.

Chybí mi vysvětlení, kdy je výrok hloupý a kdy už jde o trestný čin, říká novinář Erik Best

Miloslav Rozner

Poslanec strany Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura Miloslav Rozner bude kvůli výroku o romském koncentračním táboře v Letech přeci jen vyšetřován policií. Měla by Poslanecká sněmovna svého člena vydat k trestnímu stíhání?

Absurdita poslaneckého přemítání vynikne hned, jakmile si představíme, že by se podobně uvažovalo třeba ve fotbale, jestli na hřišti musí platit pravidla, když hrají poslanci: nemusely by se pískat fauly a každá strana by mohla mít ve svatyni kolik by chtěla brankářů.

Přesuneme-li se do širší oblasti kultury, zářez nenormality je ještě zřetelnější, protože vztah k mrtvým a místům, kde lidé přicházeli o život je jedním ze základních znaků všech kultur.

Dokonce i u divokých kmenů v Amazonském pralese či v Papui-Nové Guineji taková místa byla prohlášená za zvláštní, nesmělo se tam vstupovat nebo jen podle přesně vymezených rituálních pravidel, jak to třeba popisuje cestovatel Miroslav Stingl.

A to platí dodnes mimo jiné v judaismu i v křesťanství: kultura vztahu k mrtvým či místům, kde probíhala genocida, ukotvuje individuální a kolektivní identitu směrem do minulosti, k regionu i k předkům: předává vzory chování našim potomkům.

Karel Hvížďala

Pokud by i Sněmovna tuto základní kulturní entitu narušila, byl by to další znak krize, kdy by se hrozba z vnějšku přesouvala dovnitř. Kdy by už nešlo o explozi, ale o implozi. Náš svět by se začal hroutit dovnitř.

Spustit audio

Související