Karel Hvížďala: Ochrana života vs. právo na svobodu
I ti, kdo jednají eticky, mohou ohrozit lidský život. Proto musí být zvažována ochrana života a právo na svobodu stejně jako ochrana života a možnost ekonomického kolapsu.
To zaznívá stále častěji v Evropě a my bychom na to neměli zapomenout.
Čtěte také
Nebezpečná otázka je: Máme za každou cenu jen chránit, nebo infekce přinese brzy ještě horší všeobecné ohrožení života? Podle odborníků je totiž zřejmé, že čím delší dobu budou platit opatření ohrožující kontakty mezi lidmi, tím větší morální konflikt budeme muset později řešit.
Je evidentní, že ochranná opatření snižují kvalitu života nejen důchodců, ale i těch, kteří nemají na nájmy, ztrácejí práci nebo utrpěli jinou podobnou újmu – a to zvyšuje jejich psychické utrpení. To vyplývá už ze studií, které byly publikovány na řadě univerzit po hospodářské krizi z let 2007 a 2008.
A to stejné potvrzuje i nová studie univerzity z německého Erfurtu. Podle ní zvláště mladí dospělí lidé trpí akutními zátěžovými symptomy, které snižují jejich imunitu, a to se týká dvou třetin takto postižených lidí. I když jsou jinak zdraví, stávají se snadným terčem onemocnění COVID-19.
Nenacházíme se ve válce
Čtěte také
To stejné se týká lidí, kteří beztak žijí v těžkých podmínkách, tedy těch, kteří málo vydělávají, mají velmi malý byt, nebo rodin, ve kterých se projevuje sklon k násilnostem zejména vůči dětem. Ve Francii to je department 93 u Paříže, kde takových lidí žije nejvíc, a proto tam byla na konci března úmrtnost o 30 % větší, než je průměr.
Podle skandinávské studie dokonce u některých dětí, které žijí v takto nepříznivých podmínkách, může dojít i k ohrožení jejich života, protože nemají dostatek možností ochrany před dospělými a jejich násilím nebo zneužíváním, které v izolaci sílí. Na to upozorňuje i v Německu skupina stovky vědců ve zveřejněném dopise.
I nabízená ochrana lidského života totiž neplatí absolutně, protože ne všechna práva na svobodu by měla být bezpodmínečně podřízena této ochraně. Každý občan musí přijmout obecné riziko života.
Čtěte také
Toho se nejde nikdy a nikde zbavit. Filozof Frank Dietrich z univerzity v Düsseldorfu připomíná: „Svoboda pohybu a touha po blízkosti pro některé lidi je důležitější než bezpodmínečná ochrana proti koronaviru.“ A to platí zvláště u starých lidí v různých ústavech, kde leží v Česku 57 tisíc seniorů, z nich dle kanadského průzkumu trpí depresemi 40 %.
Proto německá etická komise vyzvala vládu, aby zvážila rovnováhu mezi ochranou rizikových skupin na jedné straně a udržováním svobod zdravých lidí omezených blokádou a ekonomickými poruchami na straně druhé.
A podobně filozofové hovoří i o Francii, kde prezident Emmanuel Macron použil rétorickou figuru „Nacházíme se ve válce“. „Jenže právě to není pravda: My se nenacházíme ve válce, ale v biologicko-bezpečnostní nouzové situaci,“ oponuje filozof Peter Sloterdijk. A pokračuje: „Válečná rétorika v nouzi demobilizuje, a my potřebujeme opak. Přece zamezení pohybu, jako to učinila francouzská vláda, vybízí k tomu, abychom za války zůstali doma, místo abychom šli bojovat. To je absurdní.“
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
