Karel Hvížďala: Obrozenectví v nás

Vzpomeňme: to se před pár lety týkalo i možných kandidátů na prezidenta. Negativní emoce vzbuzovala nečeská jména Pavel Klener a Ivan Wilhelm. A to ještě hudrující zapomněli na dámy, které figurovaly tehdy v politice: na paní Moserovou či Illnerovou, rozenou Lagusovou.

Je to zvláštní, že se takhle kaboníme v době, kdy ve Spojených státech byl ministrem Rumsfeld, jehož předci přišli ze severního Německa, kdy anglická královská dynastie Windsorů pochází z Hannoveru a Lafontaine byl nedávno přední sociálnědemokratický politik v Německu, a kde dnes v Bundestagu sedí muslimka Cemile Giousouf. Nebo u sousedů v Rakousku byl prezidentem Klestil a naopak Schuster seděl na hradě na Slovensku.

Čtěte také

Kdybychom ale přistoupili na tuto logiku, podobně by se dalo útočit na bývalého prezidenta Klause, neboť die Klause je poustevna, hráz, nádržka a toto jméno zvláště v jižním Německu se vyskytuje velice často, což mimochodem dokazuje i Klausová synagoga v Praze, jejíž jméno je odvozeno ze tří klaus, pustých prostorů, z kterých vznikla.

Nebo by mohl někdo tvrdit, že jméno Havel je odvozeno od řeky Havol, která se v Berlíně vlévá do Sprévy a že Havolové či Havlové žili podél Havoly.

Klausova synagoga|foto: Chmee 2, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Stejně úspěšně by šlo dovozovat, že náš současný prezident Zeman je původně označení šlechtice vlastnícího svobodné dědičné statky a že takoví lidé, kteří vykořisťovali čeleď a poddané rovněž nepatří na Hrad anebo dokonce, že toto jméno je rovněž německého původu a vzniklo českým přepisem slova der Seemann, námořník.

Němci by podle stejné logiky nesměli mít za hlavní město Berlín, protože toto město založili v roce 1307 Slované a vzniklo sloučením dvou rybářských osad Berlína a Kolína.

Název Berlína se odvozuje ze slovního základu brl, což je bažina nebo močál či brl-j, což je zase křivý, křivolaký. A křivolaká byla jistě tehdy neregulovaná Spréva, na které město leží. Někdy se taky původ odvozuje ze slova brlen, tyčkový plot, zábradlí a toto slovo přežívá v češtině dodnes. Brlina je haťové dříví a brlení je zábradlí.

Přechylování a skloňování jmen sice do češtiny tradičně patří, ale v globalizované společnosti se už cizokrajně znějícím jménům bez přechylování nemůžeme vůbec divit.

Leda, že bychom jako barokní básník Jan Václav Rosa sepsali novou mluvnici, které on říkal Čechořečnost. V ní navrhoval, abychom epigram překládali jako šprýmopis a knihovně říkali kněhotelna. Pak by ale i tento fejeton se překládal jako podčárník.