Karel Hvížďala: Ladislav Bittman, úspěšný agent-intelektuál
„Po několika letech idealistického nadšení vojáka revoluce, bojujícího na tajné frontě se světovou reakcí, utrpělo moje zjednodušené vidění světa první šrámy.
Brutální realita špionážního prostředí a několik konfrontací s československým stranickým a špionážním aparátem způsobily, že jsem začal o existenci dělící čáry mezi Dobrem a Zlem pochybovat.“
Rok 1964: Falešná hra Státní bezpečnosti. Jak televize „objevila“ tajné nacistické dokumenty
V USA zemřel 18. září 2018 Ladislav Bittman, který v roce 1964 vymyslel a provedl mystifikační akci komunistické Státní bezpečnosti: na dně Černého jezera na Šumavě byly objeveny bedny s údajnými dokumenty nacistů. Až po roce 1968 vyšlo najevo, že šlo dezinformační operaci StB s krycím názvem Neptun.
To jsou slova bývalého majora 1. správy ministerstva vnitra Ladislava Bittmana, který po čtrnácti letech služby v sedmatřiceti letech v roce 1968 přešel z Rakouska na Západ: tehdy tam pobýval pod krycí funkcí tiskového atašé.
Po odchodu a prověřovacích výsleších se usadil ve Spojených státech. 24 let přednášel na Bostonské univerzitě o dezinformacích. Ladislav Bittman zemřel nedávo ve městě Rockport ve státě Massachusetts.
V zahraničí působil nějaký čas pan Bittman pod jménem Lawrence Britt, v StB měl krycí jméno Brychta. Podle Biografického slovníku StB i po odchodu několika dalších českých agentů jako byl například kapitán Marous, z nichž ale nejznámější je pozdější přeběhlík a autor knihy Špión vypovídá Josef Frolík, pracovalo koncem roku 1969 v legalizačních úřadech 201 a v zahraničí 323 příslušníků rozvědky. Celkem ale i s domácím personálem to bylo 1341 osob. Skutečnou rozvědnou či kontrarozvědnou činností se v zahraničí zabývalo asi 200 operativních pracovníků.
Česká rozvědka v Německu a Rakousku
Ladislav Bittman je veřejnosti znám hlavně díky knize Špionážní oprátky a pořadu Zvědavé kamery z roku 1964, kdy reportéři natočili na Šumavě vyzvednutí několika beden z Černého jezera, v nichž byly údajně dokumenty o německých zločinech.
Rok 1976: Vítejte doma, kapitáne. Návrat agenta Minaříka
Když 28. ledna 1976 oznámil československý tisk návrat pracovníka Svobodné Evropy a o den později se navrátilec představil jako kapitán Minařík, málokdo z přítomných věděl, že všechno je trochu jinak. Pavel Minařík se totiž vrátil už o dva dny dříve a v tajné vile Státní bezpečnosti (StB) se učil text svého vystoupení.
Akce měla zamezit promlčení válečných zločinů, ke kterému mělo dojít v následujícím roce. Tuto dezinformační kampaň vymyslel právě pan Bittman, dokumenty, které byly ukázány veřejnosti, dodali naší rozvědce Sověti. Díky této akci byla lhůta promlčení prodloužena o pět let.
Pravdu o této akci prozradil Bittman až Američanům stejně jako informace o rozsáhlé agenturní síti české rozvědky v Německu a Rakousku. Připomeňme, že v říjnu roku 1968, tedy záhy po Bittmanově přeběhnutí, se zastřelili šéf západoněmecké zpravodajské služby Hors Wendland i Hermann Lüdke, viceadmirál, který v NATO odpovídal za zásobování.
Brzy na to si vzal život i vládní rada Hans Schenk a den po něm spáchala sebevraždu paní Edeltraut Grapentin, lektorka spolkového tiskového úřadu. Za nedlouho odešel dobrovolně ze života i podplukovník Johannes Grimm, člen třetího velitelského štábu. V říjnu téhož roku zmizel beze stop Gerhard Böm, úředník ministerstva obrany.
Jaký podíl měl Ladislav Bittman na odhalení těchto agentů, to není známo, sám to popíral. Pravda ale je, že těsně po těchto sebevraždách panu Bittmanovi americký prezident Johnson vyhověl jeho žádosti o azyl a on opustil Německo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
