Karel Hvížďala: Julius Firt, nakladatelský a rozhlasový manažer
„Snad ještě nikdy nedal národ národu takový dar... Jedna rozhlasová stanice v diktátorském režimu, to je revoluce. Neboť totalitní režim si zakládá na tom a udržuje se tím, že jen vláda smí mluvit a nikdo nesmí odpovídat, každý může být obžalován, ale nikdo se nesmí hájit... Jakmile někde je místo, odkud je možno vyvracet nepravdy, pak se celý tento pyšný systém chvěje.“
To jsou slova, která pronesl Ferdinand Peroutka v Mnichově 1. května 1951 při zahájení vysílání Svobodné Evropy pro Československo, u jehož vzniku vedle řečníka stál i Julius Firt.
Citovaný dokument měl u sebe Julius Firt před 46 lety v nemocnici v Mnichově, kde jsme ho navštívili s novinářem Karlem Jezdinským. Když jsem před pár dny kopii tohoto dokumentu našel, odvíjela se mi před očima tato zasutá vzpomínka jako film, ale zároveň mi došlo, že Peroutkova slova jsou stále aktuální:
Čtěte také
I dnes v Maďarsku a na Slovensku, ale i u nás je snaha ovládat veřejnoprávní média zrušením koncesionářských poplatků, což v důsledku znamená jejich zestátnění.
Julius Firt byl zcela mimořádná osobnost s neobyčejně vysokou sociální inteligencí, se kterou dokázal řešit s úsměvem složité ekonomické i mezilidské konflikty. Díky této schopnosti vyvedl z ekonomických potíží nejprve Borového nakladatelství, které úspěšně vydalo Peroutkovo Budování státu, postavil na nohy i jeho Přítomnost, která v době, kdy vstoupil do nakladatelství prodávala tři tisíce výtisků, a když odcházel do exilu, náklad dosáhl 32 tisíc.
Do nakladatelství přivedl bratry Čapkovi, Karla Poláčka, Vítězslava Nezvala a celou řadu dalších autorů. Druhou světovou válku prožil v Londýně, po návratu řídil nakladatelství Melantrich. Po roce 1948 odešel podruhé do exilu a v New Yorku založil nakladatelství Arts. Šestnáct let byl ředitelem československého vysílání Svobodné Evropy. Vydal vzpomínky s názvem Knihy a osudy.
„Vy neumíte žít“
Když jsme ho s Karlem Jezdinským navštívili, uvítal nás ve svém nemocničním apartmentu v modrém županu, obřadně nás usadil do křesel.
Hovořil rozvážně o rozhlase, ale jakmile se řeč stočila na meziválečnou Prahu, jeho oči se rozzářily, tvář se mu rozjasnila a pravil: „Pánové, vy neumíte žít. Přál bych vám, abyste jednou zažili v Praze takovou energii, elán a humor, jaký tam vládl za první republiky.“
Vzpomínal na tafelunadu, což byl kulatý stůl, u kterého se ve Společenském klubu na Národní třídě scházeli přátelé: Čapek, Peroutka, Hugo Haas, Dr.Steinbach, Jílovský, Bass, hrabě Bořek Dohalský atd. Přisednout si k nim směla jediná žena: Olga Scheinpflugová. Jejich uvítacím sloganem prý byla věta: Pane hrabě, dcera má to nejhorší za sebou, už se vdala.
Julius Firt zemřel před 45 lety 27. května 1979 v Mnichově.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
