Karel Hvížďala: Historie by mohla vypadat jinak
„Musíme se připravit na možnosti nepředstavitelných změn. Může přijít něco, co zpochybní skoro všechno, co známe. Normální lidská reakce je, že změny vidíme jako ohrožení či jako těžkou překážku. Následky takového chování můžeme zahlédnout při zpětném pohledu, abychom zjistili, co bychom již neměli opakovat. I toto zjištění je možné vidět jako vítězství.“
To jsou slova německo-izraelského historika Dana Dinera, který připravil výstavu v Berlínském historickém muzeu, která bude otevřena do listopadu 2024. Motto výstavy zní: Historie by mohla často vypadat úplně jinak.
Čtěte také
Expozice připomíná třeba krabičku od zápalek z roku 1951 s nápisem: „Aby byl mír! Němci u jednoho stolu.“ Nebo plakát z roku 1954, který ukazuje, jaký panoval strach z atomové války či fotografii z roku 1961, kdy na hranicích Západního a Východního Berlína proti sobě stály americké a ruské tanky u známého přechodu Checkpoint Charlie a tak dále.
Rusko jako sopka
Profesor Diner k této výstavě magazínu Der Spiegel řekl: „My se často díváme na dějiny jako na rovnou čáru, a tím vylučujeme z našeho pohledu, že historie se mohla vyvíjet na jednu či druhou stranu, protože v ní hrají velkou roli náhody a jednající osoby. To, co se skutečně nestalo, nebo co se mohlo stát, vytěsňujeme či zapomínáme. Jde mi o to, abychom se zotavili ze zpolitizování historie.“
Čtěte také
Výstava například připomíná, že i vyhlášení republiky v Německu 9. listopadu 1918 mohlo probíhat jinak, protože sociální demokrat Friedrich Ebert a pozdější říšský prezident neměl v úmyslu vyhlásit republiku, ale chtěl parlamentní monarchii. V čele měl stát Vilém II.
Podobně exponáty ukazují, jak to bylo s převzetím moc Adolfem Hitlerem 30. ledna 1933, když cituje Goebbelse. Ten prohlásil: „Stal se zázrak.“ Ani nacisté s tak snadným průběhem předání moci nepočítali. Již v roce 1932 nikdo nečekal odchod kancléře Heinricha Brüninga.
Další důležité datum, kterým se výstava zabývá, je 20. červenec 1944, kdy se uskutečnil pokus o atentát na Adolfa Hitlera v jednací síni velitelství ve Wolfsschanze. Jak známo, Hitler atentát přežil, válka pokračovala. Kdyby ho náhoda neochránila, zřejmě by nezemřelo tolik lidí, jako od jara 1944 do května 1945. Počet obětí mezi vojáky i civilisty za toto období byl větší, než všech, kteří zahynuli od počátku války.
K současné situaci Dan Diner říká: „Protože má Rusko děravé hranice, je jako sopka. Musíme počítat s tím, že může explodovat kdykoliv v blízké době stejně jako v budoucnosti.“
Totéž prohlásil již v roce 2007 Václav Havel v Moskvě, když jednal se zástupci ruské opozice a světový tisk ho citoval. Kdyby naše civilizace na jeho slova nezapomněla, mohl i rok 2022 asi vypadat jinak.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
