Karel Hvížďala: Češi a islámský terorismus

21. leden 2015
03294796.jpeg

Po útoku na francouzský satirický časopis Charlie Hebdo 7. ledna 2015 se ukázalo, že Česká republika na podobnou situaci není připravená, že nemáme dlouhodobě propracovanou strategii boje s terorismem.

Jako kdyby neexistovalo 11. září 2001 a pozdější útoky v Madridu a v Londýně. Místo systémového řešení jsme svědky kampaňovité reakce, spojené s kritikou tajných služeb.

A právě tento postoj by mohl sem přilákat teroristy, upozornil generál Andor Šándor.

Podle zdrojů CNN je v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku na 20 spících teroristických buněk se 120 až 180 lidmi. V Belgii žije půl milionu muslimů a v Holandsku asi 800.000.

Francouzi oficiálně uvádějí, že v jejich zemi žijí 4 miliony muslimů s francouzským pasem, celkem jich tam je něco kolem 6 milionů. Z toho nejspíš 5000 sympatizuje s radikálními postoji a asi 1200 se dostalo do kontaktu s Islámským státem.

V Turecku působí podle místní tajné služby až 3000 lidí napojených na Islámský stát, v jehož řadách bojuje podle ministerstva zahraničí až 1000 Turků.

Čtěte také

Jenže v Německu žijí od 60. let asi 4 miliony Turků, a i ti mohou být potenciálním rezervoárem pro rekrutování džihádistů.

U nás podle Českého statistického úřadu žije 3385 muslimů, z toho nejvíce v Praze – 663 a mají 3 mešity – v Praze, Brně, Teplicích – a několik modliteben.

Šéf Muslimské unie v České republice Muhamed Abbas sice v České televizi odsoudil teroristický útok, i když hned dodal, že to mohla být hra západních zpravodajských služeb.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Zároveň ale chce, aby se muslimové mohli řídit islámským právem šaría, kterým se již v některých ghettech v Evropě řídí. To je ovšem v rozporu s právními řády těchto zemí.

Premiér Bohuslav Sobotka na zvýšené riziko reagoval v neděli na ČT prohlášením, že navrhne navýšení rozpočtu bezpečnostních služeb o stovky milionů a zvýšení jejich pravomocí, a zároveň tvrdil, že již půl roku na scénáři boje proti terorismu pracovali.

Bohužel o tom nikdo nevěděl a i tyto kroky vykazují krátkozrakost. Jak jsme mohli slyšet třeba od Europolu: Útokům na tzv. měkké cíle, jako je redakce, nelze nikdy zabránit, zvlášť pokud jde o individuální bojůvky, které nepatří k organizacím, jako jsou třeba Hamás či Hizballáh. Ty lze monitorovat i penetrovat, bojůvky nikoliv.

Aktivní opatření zpravodajských služeb by proto podle generála Karla Randáka měla být doplněna řadou pasivních opatření, to znamená různými kontrolami, bezpečnostními rámy atd., a zároveň založením státního fondu podpory, z kterého by se pomáhalo nejen fyzickým osobám, ale i podnikům, které by utrpěly ztráty kvůli teroristům, protože je naivní se domnívat, že teror se nám vyhne.

Jen takový systémový mnohavrstevný přístup by mohl uklidnit obyvatelstvo a neusnadňoval by nástup pravicovým populistům. O tom však vláda zatím neuvažuje.