Jiří Leschtina: Program Antibabiš je potřebnější víc než kdy dřív
Opozice je bezzubá, bezradná, rozklížená, bez programu i bez jasného vůdce. Tak vyznívá kritika, snášející se na opozici nejen z provládních kruhů, ale také od části odborné veřejnosti či voličů nevládních stran. A samozřejmě nelze přehlížet, že leckteré výtky, třeba co se týče absence programových alternativ, jsou na místě.
Na druhou stranu se tahle lavina kritiky v řadě aspektů jeví jako unáhlená, v lecčems přemrštěná či přímo nesmyslná. Z říše snů je kupříkladu představa, že ani ne rok po volbách se ze skrumáže pěti opozičních stran vynoří charismatický lídr, konvenující takřka půl druhému milionu voličů, kteří loni hlasovali pro koalici Spolu, Starosty a Piráty.
Domluvit se
Vždyť jasný lídr nedominoval ani v řadách opozice, která v roce 2021 odstavila od moci první Babišovu vládu. Zhruba od března 2021 byla nejsilnější nevládní silou koalice Pirátů a Starostů a na roli vůdce opozice aspiroval Ivan Bartoš. V létě ale předběhla Bartošovo a Rakušanovo uskupení Fialova koalice Spolu, která vzápětí těsně zvítězila nad Babišovým hnutím jednoho muže.
Čtěte také
To nám napovídá, že ani současná opozice nemůže sázet na to, že ji k příštímu vítězství dovede nějaký uhrančivý charismatik. Jediný způsob, jak znovu porazit premiéra Babiše, nadále spočívá ve zformování předvolebních koalic na platformě obrany demokratických principů.
Jak nedávno trefně poznamenal v týdeníku Respekt politolog Lubomír Kopeček: „Na koaliční alternativu nepotřebujete charismatického lídra, potřebujete lídry, kteří jsou schopní se domluvit a jsou připraveni to vysvětlit dovnitř stran.“
Zlovolná garnitura
Kritici současné opozice také trvají na tom, že její představitelé se utápějí v projektu Antibabiš, který se už dávno vyčerpal. To je ovšem matoucí politická floskule, kterou nepřetržitě slýcháme zhruba od roku 2017, kdy Andrej Babiš poprvé dosedl do premiérského křesla.
Čtěte také
Nikdo soudný nebude popírat, že klíčem k úspěchu opozice je vytyčení realistických programových vizí ve všech oblastech vládní politiky. Nyní se ale ocitáme v situaci, kdy je program Antibabiš aktuálnějším a neodbytnějším tématem víc než kdy dříve.
Již za tři čtvrtě roku působení Babišovy koalice se totiž ukázalo, že v čele státu se ocitla nejzlovolnější mocenská garnitura od roku 1989.
Nahlodávání demokracie
Diskreditace a podkopávání ústavních institucí včetně konstitučního tribunálu, ochromování státní správy a její odstřihávání od spolupráce s občanským sektorem, uzavření jednání vlády, ale i příprava zákonů šitých na míru byznysovým zájmům premiéra – to všechno svědčí o tom, že Andrej Babiš už bez skrupulí směřuje k autokratickému uchopení moci ve státě.
Za této situace se pak jeví projekt Antibabiš oprávněným a nenahraditelným východiskem opozičního programu.
A to nejen jako boj proti jednomu politikovi propadajícímu svodům autoritářství, ale i jako zbraň proti jím ovládané mašinerii, která se dala do pohybu, aby systematicky nahlodávala podstatu naší demokracie a občanských svobod.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
