Karel Havlíček Borovský by měl 200 let, nad jeho myšlenkami ale budete žasnout
Ať si nalistujete kterýkoli text z pera Karla Havlíčka Borovského, ačkoli je to už 200 let, co se narodil a co mu osud dopřál žít tak nestydatě krátkou dobu, nebudete stačit žasnout nad pronikavostí, jiskrností, nápaditostí, tvořivostí a moudrostí jeho myšlenek. Chcete se poučit o tom, co je svoboda a demokracie? Tématu dnes nanejvýš aktuálním? Začtěte se do Havlíčka.
Srozumitelnou formou a na první dobrou vám umožní cele otázku pochopit a dopracovat se k témuž poznání, ke kterému se dnešní studenti usilovně prokousávají terminologickou houštinou novodobého vědeckého jazyka.
Čtěte také
Občanská svoboda se mu jako teologovi rýmovala se svobodou náboženskou. Opovrhoval náboženským pokrytectvím, ať už pramenilo z kterékoli denominace či víry.
Jemu poctivému katolíkovi se doslova zajídalo rakušáctví katolické církve, ono nemravné spojení oltáře a trůnu. Víra tu byla předstíraná. Spíš věřícím vytírala zrak, než aby jim zvěstovala dobrou zprávu.
Věrohodně věru nepůsobila, když „nádhernými oděvy, skvostnými ceremoniemi, ještě k tomu od pohanů přijatými, procesími, dosti nemotorně vymyšlenými místními zázraky, otčenášky, svíčičkami, růženci (...) chtěla nahraditi lidu pravé náboženství“.
Havlíček ctil věřící
Možná by býval v této souvislosti uvítal jako trefnou židovskou anekdotu o tom, jak Roubíček s Kohnem navštívili Řím. Dorazili až na výpravné Svatopetrské náměstí, když tu kolem nich projela kolona nablýskaných limuzín a zastavila rovnou před Petrovou bazilikou.
Z aut se vyhrnula vzácná, umně vyšívaná roucha, zlatem krumplovaná, démantové prsteny a zlaté křížky se spasitelem. Roubíček, patře na tu nádheru, potřese uznale hlavou a utrousí: „To je firma! A začínali s jedním oslíkem!“
Havlíček ctil věřící vnitřně poctivě, ať už jejich pánbíček byl jakýkoli či odkudkoli. Ač byl úřady pronásledován, na myšlence zachování rakouské říše trval pod podmínkou, že se monarchie promění v demokratickou federaci rovnoprávných občanů a rovnoprávných národů.
Jako racionálně uvažující Evropan chápal Rakousko jako jedinou myslitelnou sílu schopnou ve střední Evropě udržet mocenskou rovnováhu a uchránit ji, tedy i rakouské Slovany, před útočným sevřením sousedních velmocí Německa a Ruska.
Kdoví, jak by posoudil rozpad Rakouska v roce 1918. Ve svých úvahách možnost jeho zániku předjímal. Uvítal by ale jeho rozpad se zadostiučiněním?
Nadchlo by ho Československo? Hlavně jeho národnostní politika? Nepociťoval by znovu trpké zadostiučinění, kdyby byl býval svědkem Mnichova 1938? Února 1948? O tom raději ani nepřemýšlím.
Poslechněte si celý premiérový pořad Ivana Šterna v audiozáznamu.
Související
-
Karel Havlíček Borovský musí v každé době promlouvat. Narodil se před 200 lety
V neděli 31. října si připomeneme 200 let od narození novináře, literáta, rodáka z Borové Karla Havlíčka Borovského. Žil relativně krátce, jeho stopa je ale velmi hluboká.
-
Ivan Štern: Karel Havlíček Borovský, ač dvousetletý, přesto moderní
Nejspíš odnosím něco dříví do lesa, poukazuje na nespornou a překvapivou modernost myšlenek Karla Havlíčka Borovského. 200 let ode dne jeho narození na tom nic nemění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
