Karel Goliath, nepohodlný svědek stalinismu i destalinizace
„Byl jsem rehabilitován a z lágru mě vyhodili tak rychle, že jsem si nestačil dát do pořádku zuby. Ještě téhož odpoledne jsem odjížděl koňským povozem tundrou k nádraží. Pak přijel vlak. O něco později jsem projel stanicí, která se jmenovala Severní polární kruh.“ Takhle popisoval své propuštění ze sovětského lágru Karel Goliath.
Den, na který čekal déle než šestnáct let: 23. září 1955. Sovětský svaz prožíval pod vedením Nikity Chruščova období postalinského oteplení. Vystudovaný právník Goliath se vydal do Ostravy, kam po mnoha peripetiích přijel 20. listopadu 1955.
Počítal, že destalinizace dorazila i do Československa, ale to se přepočítal: nad Prahou stála jedna z největších Stalinových soch na světě, odhalená před několika měsíci. Goliath se v rodné vlasti stal nevítaným svědkem – svědkem Stalinových krutostí i svědkem Chruščovova odhalení kultu Stalinovy osobnosti. Ani jedno se soudruhům v Praze nehodilo.
Karel Goliath (1901 až 1985), rodák z vážené jičínské židovské rodiny (většina jejích členů zahynula v nacistických vyhlazovacích táborech a od loňského října je připomíná „kámen zmizelých“ v dlažbě na tamním náměstí) do začátku druhé světové války provozoval v Ostravě úspěšnou advokátní praxi. Rodina byla levicově orientována, sám Goliath se podílel na zakládání Komunistické strany Československa. Po šesti letech z ní ale vystoupil „z přesvědčení a myšlenky“, nesouhlasil s její stalinizací.
Čtěte také
Jeho osud v letech druhé světové války by vydal na román a nikoli na 130 stran memoárové publikace kapesního formátu; vyšla v roce 1986 v exilovém nakladatelství Index. Goliath uprchl do Polska, přidal se ke Svobodově armádě, byl ale zajat sovětskou tajnou policií a opakovaně nezákonně vězněn v gulagu až do onoho roku 1955.
Ani po návratu do Československa se mu nevedlo dobře. Domáhal se odškodnění a důchodu tak vehementně, až byl v rozporu se skutečným zdravotním stavem umístěn do psychiatrické léčebny. Nakonec ho propustili a až do konce života mohl psát texty o historii domácího levicového hnutí, které kolovaly mezi historiky v samizdatech. Peripetie Goliathova osudu přiblíží posluchačům pořadu Portéty Zdeněk Doskočil, který se dlouhodobě věnuje československým dějinám mezi lety 1945 a 1989.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
