Karel Barták: Závod o vakcínu je také geopolitickým soubojem

Už se nebudeme bát, že nás nakazí nějaký týpek v tramvaji, nebo dokonce člen rodiny při nedělním obědě. Vlády už nebudou trnout hrůzou, že se ekonomika opět propadne do červených čísel, nezaměstnanost masově poroste a s ní i pravděpodobnost, že příští volby vyhraje někdo jiný. Proto jsou farmaceutické laboratoře zahrnovány přízní a veřejnými penězi jako drazí plnokrevníci nervózně pofrkávající na startu celosvětové velké ceny.

Čtěte také

Koronavirus není smrtelný, vakcínu ale víc potřebují ohrožené skupiny, radí biochemik Hostomský

Závodí se o to, kdo první vyvine a masově vyrobí spolehlivou očkovací látku proti nemoci covid-19. Normálně trvá takový proces dlouhá léta, dokonce desetiletí. Je to složitá a ošemetná operace a pozitivní výsledek není zaručen, upozorňují realisté. Optimisté naopak od února předpovídají, že tentokrát bude všechno jinak, vakcína se dostaví jedna dvě. V poslední době sice trochu přibrzdili, ale stejně dál slibují vytoužené očkování na začátek příštího roku, nebo aspoň na jeho polovinu.

Jediný, kdo už vakcínu má, je ruský vladař Vladimir Putin. Co na tom, že nad ní zbytek světa ohrnuje pochybovačně nos, protože neprošla povinnými klinickými testy. Jmenuje se Sputnik V, má ji vyzkoušet 40 tisíc dobrovolníků a Rusko prostě bylo první. A i když do zahájení masové výroby zbývá ještě hodně práce, ruský prezident slibuje od ledna miliardu očkovacích dávek pro své spoluobčany – a pro dvě desítky spřátelených zemí, které si je prý už objednaly.

Nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni

Náskok hlásí také Čína, už proto, že právě tam se nákaza objevila, jak si dobře pamatujeme; čínští vědci prý mají látku, kterou na sobě momentálně testuje 20 tisíc dobrovolníků pracujících pro čínské firmy po celém světě. Peking staví obrovskou továrnu a slibuje zásobovat v první řadě sebe a svou politickou klientelu, tedy převážně asijské země.

Čtěte také

Je vidět světlo na konci tunelu, vakcína bude do devíti měsíců, věří Hajdúch z poradní skupiny vlády

Tři měsíce před prezidentskými volbami se do soutěžení pustil, světě div se, také americký prezident Donald Trump. Neměl sice po ruce žádnou vakcínu, ale koncem srpna oznámil „historický průlom“, a to povolení transfúze krevní plazmy osob vyléčených z covidu osobám nakaženým a hospitalizovaným. Americká agentura pro léčiva udělila tomuto spornému postupu „naléhavé povolení“, ale od té doby ticho po pěšině. Trump ostatně slibuje přednostní očkování všem Američanům, ovšem pokud bude znovu zvolen.

Světová zdravotnická organizace sleduje 170 projektů a pravidelně hlásí, v jakém stadiu se nacházejí. Mezi ty nejslibnější patří i práce pěti velkých farmaceutických firem, se kterými uzavřela dohody Evropská komise jménem všech 27 členských států. Po počáteční investici 2,7 miliardy eur jsou k dispozici úvěry od Evropské investiční banky i národní peníze. Komise sepsala v červenci strategii, ve které se zavázala, že bude provádět veřejné zakázky centrálně a zajistí dostatečné množství vakcíny pro všechny země EU bez sebemenší diskriminace.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Vedle toho komise v těchto dnech oznámila, že se jménem členských zemí zapojuje do nástroje COVAX, který řídí aliance pro vakcíny Gavi, koalice pro inovace v připravenosti na epidemie Cepi a Světová zdravotnická organizace. Jde o přípravu solidární celosvětové odpovědi na pandemii, do které se už zapojilo přes 170 zemí a která se řídí heslem „Nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni“. Pro dnešní svět je příznačné, že mezi signatáři nejsou ani Spojené státy, ani Rusko a ani Čína.

Autor je publicista