Karel Barták: Wildersova krajně pravicová strana bude vládnout Nizozemsku
„Nejtvrdší migrační politiku“, jakou Nizozemsko kdy zažilo, slibuje nová vláda čtyř politických stran, v čele se Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového protievropského lídra Geerta Wilderse. Koalice vznikla po více než půl roce obtížného vyjednávání jen za podmínky, že se Wilders nestane premiérem.
Základním charakteristickým rysem její politiky má být především odpor vůči imigraci z islámských zemí, ale nejen to. V programu se předem vymezuje také proti budoucímu rozšíření Evropské unie a varuje proti jakémukoli navyšování unijního rozpočtu. Nizozemsko už nebude patřit k zemím, které v EU tlačí hlubší integraci.
Čtěte také
Pro vznik koalice musel Wilders hodně slevit ze svých dlouholetých požadavků a hesel. Příští vláda nebude prosazovat referendum o vystoupení z Evropské unie ani nevyhlásí zákaz čtení koránu na území Nizozemska. Nebude se stavět proti další evropské pomoci Ukrajině a její vojenské podpoře.
Na druhé straně hlásí do Bruselu, že bude ještě daleko tvrdším vyjednávačem než dosud, pokud jde o rozpočet EU a její výdaje. Bude tedy brzdit nadcházející jednání o společném financování evropské obrany, vojenského průmyslu, průmyslových technologií a dalších vizí takzvané strategické autonomie, které prosazuje například francouzský prezident Emmanuel Macron.
Sanitární kordon
Nepostaví se frontálně proti naplňování Green Dealu, ale nebude podporovat jeho další rozmach. Chce zrušit domácí opatření pro naplňování emisních cílů v různých oblastech a ignorovat evropské limity pro znečištění dusičnany, které jsou dávno trnem v oku holandským farmářům.
Čtěte také
Odpor vůči migraci se ovšem jeví zatím jako stěžejní nový rys budoucí nizozemské politiky. Vláda podle prohlášení zastaví vyřizování nových žádostí o azyl, bude rozhodně vyhošťovat lidi bez řádných dokumentů, a to i násilím. Žadatelům o azyl bude v detenčních zařízeních poskytovat jen minimální komfort. A vůbec – začne hned jednat s Evropskou komisí o tom, zda a jak by se mohlo vyzout z naplňování nedávno schváleného paktu o azylu a migraci.
To bude sice inspirativní pro české politiky, kteří žádají o totéž, ale zároveň velmi nesnadné. Výjimky z provádění té které legislativy EU se dají, byť obtížně, vyjednat v době legislativního procesu. Prosadit je zpětně je mnohem těžší, musely by s tím souhlasit všechny vlády. Ovšem vzhledem k neoblibě schváleného paktu a možnému příchodu „dalších Wildersů“ k moci v členských zemích EU je i tak pravděpodobné, že tlak na nějakou revizi tohoto paktu poroste.
Do vybraného evropského klubu tak přibude další kverulant, tentokrát ekonomicky silná země, zakládající člen EU. Nizozemsko se po Itálii stává druhým západoevropským státem, kde se do rozhodujícího postavení u moci dostala strana tradičně reprezentující ultrapravici s protievropským zaměřením.
Uvidíme, zda chemie euroskeptické nálady propojí Wilderse hlouběji s populisty, jako je Viktor Orbán; s francouzskou Marine Le Penovou spolupracuje už dávno. „Sanitární kordon“ kolem krajní pravice, který byl donedávna v mnoha státech západní Evropy normou, dostává další trhliny. Nadcházející eurovolby zřejmě potvrdí, že tento trend bude pokračovat.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
