Karel Barták: Viktor Orbán se pro EU stává skutečným oříškem, tím spíš, že jeho vliv sílí
Když na summitu Evropské unie v lotyšské Rize v roce 2015 přivítal tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker maďarského premiéra Viktora Orbána slovy „hello dictator“ – nazdar diktátore –, bylo to ještě bráno jako nadsázka, jako lehce humorná ironie. Dnes, o šest let později, se už nikdo v Evropě nesměje. Nebo málokdo.
Maďarsko se pod Orbánovým vedením dostalo až na samotný okraj únosnosti z hlediska dodržování principů členství v této organizaci. A nejen to. Orbánovo chování a postoje sice jedny dráždí a provokují, druhým se však zamlouvají. Jeho koncepce „neliberálního kapitalismu“, tedy okleštěné demokracie, Evropskou unii rozděluje, místo aby ji stmelovala.
Čtěte také
Dobrým příkladem se stala schůze Evropské rady na konci června, kterou ovládla emocionální debata o maďarském zákonu o sexuální výchově, zakazujícím zmínky o homosexualitě a změnách pohlaví. Většině státníků to připadalo jako nepřijatelný exces, porušení základních hodnot; menšina to tak ovšem nevnímala.
Dělicí čáru naznačil už dopis, kterým se premiéři 17 zemí ohradili proti maďarské normě; šéfové vlád dalších 10 zemí, vesměs ze střední a východní Evropy, ho ale nepodepsali. Přímo na summitu se na Orbánovu stranu postavili premiéři Polska a Slovinska a další, včetně českého Andreje Babiše, radši mlčeli.
Máme skutečně vážný problém
Došlo to tak daleko, že šéf nizozemské vlády Mark Rutte vyzval Orbána, aby prostě Maďarsko odešlo z EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase poukazoval na propast mezi východní a západní Evropou a divil se, jak to, že „neliberalismu“ se daří ve společnostech, které se zbavily komunismu. „Co se to stalo?“ tázal se.
Čtěte také
Zmíněný zákon byl onou slavnou kapkou, kterou přetekl pohár. Maďarsko v poslední době vystupňovalo své kverulantství natolik, že to už začalo škodit akceschopnosti celé Unie. Blokovalo návrhy společných stanovisek vůči Číně nebo Rusku, spolu s Polskem ohrožovalo schválení evropského „fondu obnovy“ po pandemii koronaviru, protože odmítalo podmínit užívání evropských peněz dodržováním vlády práva.
Evropská komise v poslední zprávě o Maďarsku uvedla, že v zemi dochází k „systémové“ korupci, oslabují kontrolní mechanismy i účinnost vyšetřování a stíhání podvodů, nehledě na dalekosáhlé omezování svobody médií. Podle americké organizace Freedom House není už dnes Maďarsko demokracií, ale je to „hybridní režim“, jediný v Evropské unii. A ta si s ním neví rady.
Jakékoli radikální řešení vyžaduje jednomyslnost členských zemí, které nemůže být dosaženo, dokud Maďarsko podporuje Polsko, Slovinsko, ale, o stupínek vlažněji, také Česko. Přitom čas kvapí. Orbán se paktuje s evropskou fašizující krajní pravicí.
Domácí publikum udržuje ve varu nacionalismem a strašením muslimskými migranty a Evropu buď nestoudnostmi, jako je přirovnávání k Sovětskému svazu, nebo návrhem na odstranění klauzule o „stále těsnější unii“ ze základní smlouvy. Západním státníkům v čele s Angelou Merkelovou dochází, že okřikováním už nic nedokážou a že byli dosud zřejmě příliš shovívaví. „Máme skutečně vážný problém,“ konstatovala německá kancléřka po skončení červnového summitu.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.