Karel Barták: Unie rozjíždí vznik společné obrany tváří v tvář Rusku i USA
Evropané chtějí posílit odstrašovací potenciál „starého kontinentu“ a převzít plnou odpovědnost za jeho obranu. Tváří v tvář ruské hrozbě v sousedství a americkému zpochybňování spojeneckých svazků, se míní naléhavě soustředit na hlavní nedostatky a oživit svůj obranný průmysl. Více také spolupracovat při přípravě klíčových obranných kroků.
Zatím ale nevědí, jak to zaplatit. Evropská komise předloží podrobné možnosti společného financování v „bílé knize“ v březnu. Tak se dá shrnout vyznění pondělní neformální schůzky šéfů států a vlád EU zasvěcené premiérově právě obraně.
Čtěte také
Šlo o to vytipovat oblasti, ve kterých obrana evropských zemí výrazně zaostává, a pokusit se pro ně najít společná řešení posilováním spolupráce, odstraňováním překážek, slaďováním parametrů.
Ozbrojené síly evropských zemí, a to i těch, které jsou v NATO, dlouhodobě nedosahují kýžené „interoperability“. Každý si vyrábí či dováží zbraně na vlastní pěst, bez ohledu na to, zda budou v případě konfliktu snadno fungovat po boku armád sousedů, a jestli je budou spojenečtí vojáci umět obsluhovat.
Zásadní problém bude financování
Pak jsou tu samozřejmě peníze, naprosto základní a zásadní potřeba, bez které se nelze pohnout z místa. Zaprvé vojenské rozpočty, povýšené Donaldem Trumpem opět na prioritu priorit. Sedm členských zemí EU momentálně neinvestuje dvě procenta HDP do vlastní obrany.
Čtěte také
Další, jako Česko, se s odřenýma ušima drží kolem této hranice. Pouze Polsko, baltské státy a částečně Seveřané (Švédsko, Finsko, Dánsko) vydávají víc. Dodejme, že jde o výlučně národní peníze, které nemají nic společného s rozpočtem EU.
Když Donald Trump vyrukoval s požadavkem pěti procent, kterých zdaleka nedosahují ani Spojené státy (3,3 procenta), spadla mnohým v Evropě čelist.
V době napjatých státních rozpočtů, zhoršujících se deficitů, nárůstu sociálních výdajů způsobených stárnutím obyvatelstva, potřeby investic kvůli udržení globální konkurenceschopnosti není zrovna příjemné sypat obrovské sumy peněz do obrany – pět procent vypadá pro většinu zemí nemyslitelně.
Půjdou na obranu tři procenta HDP?
Pod tlakem ruské hrozby, ukrajinských potřeb a zejména Trumpova láteření se tak nějak očekává, že se červnový summit NATO v nizozemském Haagu shodne na cíli dovést výdaje na obranu záhy na tři procenta HDP. Znamenalo by to značný příliv peněz – vyžaduje to však jednomyslné rozhodnutí v rámci NATO, které zdaleka není jisté. A nebude se to týkat neutrálních zemí Rakouska, Irska a Malty.
Čtěte také
Von der Leyenová zmínila možnost upravit evropský fiskální „pakt stability“, což lze chápat například jako vyjmutí prostředků na obranu z celkových státních výdajů započítávaných do rozpočtového schodku.
„Mimořádná doba vyžaduje mimořádné kroky,“ uvedla. Dalšími alternativami jsou vytvoření zvláštního fondu obrany vedle sedmiletého rozpočtu EU, vypsání společných obranných dluhopisů, společná půjčka ve stylu Fondu obnovy EU, navýšení samotného rozpočtu Unie, ovšem až od roku 2028, mobilizace soukromého sektoru v kombinaci s vyšším zapojením úvěrů od Evropské investiční banky a případná kombinace těchto postupů.
To všechno by se nedělo nebýt Donalda Trumpa v Bílém domě. Všichni vědí, že kdyby se Spojené státy tak či onak stáhly ze Severoatlantické aliance nebo zpochybnily své spojenecké závazky, významně by oslabily míru odstrašení, které drží na uzdě ruské útočníky.
Rozumějme tedy evropským snahám hladit Trumpa „po směru srsti“ – i když bude dělat a říkat věci, které nejsou a nebudou Evropě nakloněné.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
