Karel Barták: Těžký zrod Evropské komise

Ta bude dohlížet na její osudy příštích pět let. Je nabíledni, že to bude velmi nesnadná pětiletka, tvrdě poznamenaná pravděpodobným odchodem Velké Británie a otřásaná mnoha výzvami, na které EU v posledních letech marně hledala odpovědi.

Ondřej Houska: Jourová je jako eurokomisařka dobrou volbou

• Upravit
• Smazat

Česko by měla v nové Evropské komisi opět zastupovat současná eurokomisařka Věra Jourová. Premiér Andrej Babiš ji jako českou kandidátku nabídl zvolené předsedkyni budoucí Evropské komise Ursule von der Leyenové. A doufá, že Jourová v komisi dostane na starosti nějaké významné portfolio související s ekonomikou.

Von der Leyenová si je podle všeho vědoma těchto velkých úkolů. Při rozhovorech s lidmi jako je český premiér (a po něm tento týden maďarský Viktor Orbán) jí zajisté dochází, jak veliké vzdálenosti oddělují smělé vize o vůdčí roli evropského kontinentu, které nastínila v úvodním projevu v Evropském parlamentu, od reality národních politik diktovaných často momentálními potřebami a náladami v domácím rybníku.

I tento aspekt bude mít zřejmě na mysli při sestavování svého týmu. Tytam jsou časy, kdy předseda komise nominovaný šéfy států a vlád členských zemí měl jen minimální vliv na výběr komisařů a v podstatě se musel spokojit s politiky, které mu vlády poslaly.

Mnohdy musel skřípět zuby, když ve svém týmu shledal vysloužilé politiky vyslané na odpočinek do Bruselu nebo nepohodlné hráče, kteří byli vyexpedováni, jen aby nezacláněli na domácí scéně, ale o evropskou sinekuru neměli nejmenší zájem.  

Komisaři a superkomisaři

Ne, že by se něco takového nedělo dál, ale stává se to spíše zřídka. Předseda komise má mnohem větší váhu při výběru komisařů a slyšení v Evropském parlamentu jsou pro každého jednoho z nich skutečně prubířským kamenem. Státy berou nominace stále vážněji. Nepřejí si, aby jejich vyvolený byl odmítnut, nebo aby pohořel při grilování poslanci, což se v minulosti už párkrát stalo a byla to pěkná ostuda.

Luboš Palata: Českého eurokomisaře vybírá vláda s pomocí parlamentu, ne Andrej Babiš

• Upravit
• Smazat

Může se to zdát jako formalita.

V Evropské komisi vedené von der Leyenovou zasedne 27 komisařů, tedy jeden z každé členské země. Británie před chystaným odchodem z EU svého zástupce nevyšle. Pravidlo, že každou zemi zastupuje jeden komisař, je dlouhodobě kritizováno a podle platné Lisabonské smlouvy už mělo přestat platit před pěti lety.

Počet členů komise měl klesnout a měla být zavedena složitá rotace. Členské státy však tuto novinku odložily jednomyslným rozhodnutím ad acta v roce 2009, aby tehdy usnadnily přijetí Lisabonské smlouvy v opakovaném referendu v Irsku.

Komisař nezastupuje svou zemi; naopak, nesmí za ni bojovat a musí hájit pouze a jen společný zájem všech, tedy celé EU, píše se ve smlouvách. V praxi je tomu ovšem jinak. Každý komisař je těsně napojen na vládu své země nebo aspoň na její úřady, pomáhá jim a někteří se odvažují i více či méně otevřeně lobovat. Naštěstí kolegium komisařů rozhoduje o všech věcech zásadně kolektivně, a to prostou většinou, pokud hlasuje. Většinový zájem obvykle převáží. Říkejme mu evropský.

Lída Rakušanová: S von der Leyenovou do Evropské republiky?

• Upravit
• Smazat

Snad úplně nejzajímavější pasáží byla v úterním projevu nové šéfky Evropské komise von der Leyenové před poslanci Evropského parlamentu její vize, která se týkala ekonomiky. 

Počet komisařů ovšem způsobuje další, mnohem prozaičtější problém. Agenda Evropské komise není tak košatá, aby se každému dostalo pěkné portfolio. Tedy aby každý měl na starosti nějaký resort, kde má Evropská unie velké pravomoci a kde se tudíž rozhoduje o zásadních a důležitých věcech, mnohdy světového významu a dopadu.  

Sedmadvacet takových sektorů prostě není. Jean-Claude Juncker to před pěti lety vyřešil tím, že z šesti komisařů udělal místopředsedy komise, tedy je v těch nejdůležitějších agendách jaksi nadřadil jiným komisařům. To sice snížilo přetlak z hlediska pracovní náplně, ale vedlo k trvalému napětí mezi komisaři přímo odpovědnými za rezorty a jim nadřízenými superkomisaři, kteří sice měli velkou funkci, ale v podstatě žádný personál, o který by se mohli opřít. Připomeňme, že v aparátu Evropské komise pracuje 23 tisíc lidí.

Jak změní směřování Unie nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová?

• Upravit
• Smazat

Poprvé v dějinách Evropské komise jí bude předsedat žena. Poslanci Evropského parlamentu včera v tajném hlasování podpořili německou kandidátku Ursulu von der Leyenovou. 

Zatím všechno nasvědčuje tomu, že von der Leyenová tento systém zachová. Je pravděpodobné, že do viceprezidentských funkcí jmenuje pár komisařů z nových členských zemí, které přišly zkrátka při rozdělování nejvyšších funkcí. Mohlo by se mezi nimi objevit i jméno Věry Jourové.

Otázkou zůstává, zda se von der Leyenové podaří obsadit polovinu míst v kolegiu ženami. Zatím jich členské státy tolik nenabízejí. Požadavek von der Leyenové, aby navrhly vždy dva kandidáty, muže a ženu, z nichž by si vybrala, vesměs ignorují.

Designovaná šéfka komise má sice více pravomocí než dřív, ale zase ne tolik, aby mohla svrchovaným vládám cokoli diktovat. Konečný tým musí sestavit do konce léta. Slyšení v Evropském parlamentu začnou v září a nová komise vystřídá tu stávající pravděpodobně na konci listopadu.

Autor je publicista