Karel Barták: Státy EU se politicky dohodly, že dodají Ukrajině milion dělostřeleckých granátů za dvě miliardy eur. Podrobnosti nebude snadné vyladit
Ministři zahraničí a obrany členských zemí Evropské unie se v pondělí dohodli, že vyčlení dvě miliardy eur na urychlený nákup a dodávky milionu kusů dělostřelecké munice, převážně ráže 155 milimetrů, Ukrajině, která je nutně potřebuje k obraně proti ruské agresi a případné protiofenzívě. Peníze budou uvolněny z evropského takzvaného mírového nástroje: první miliarda poslouží k úhradě okamžitých dodávek munice z národních skladů.
Za druhou miliardu nakoupí státy EU munici společně, a to od výrobců ze zemí EU nebo z Norska. Milion granátů a raket by měly ukrajinské ozbrojené síly dostávat postupně během jednoho roku, ale značná část má být k dispozici ještě letos.
Čtěte také
Ministři 17 zemí včetně Česka podepsali na okraj zasedání dohodu o společném nákupu munice pro Ukrajinu prostřednictvím Evropské obranné agentury (EDA), která bude fungovat jako koordinátor a vyjednavač se zbrojovkami.
Další státy váhají, zda se k této formě připojit, nebo zda postupovat na vlastní pěst, případně ve vzájemné součinnosti. Nepanuje tedy všeobecná shoda o tom, že by operací měla být pověřena právě tato agentura, v jejímž čele stojí český exdiplomat Jiří Šedivý. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell nicméně předpověděl, že se touto cestou společných nákupů nakonec vydá více než 20 z 27 zemí EU.
Výrobní možnosti
Evropská integrace je politický a ekonomický projekt, který nebyl nikdy koncipován pro vojenské účely. Pod vlivem ruské invaze a potřeby pomáhat napadené Ukrajině však berou za své mnohá tabu, včetně zákazu dodávat zbraně válčícím zemím. EU tak nejen utrácí miliardy společných peněz za nákup zbraní a munice, ale premiérově také hodlá organizovat společné zakázky. Podle Borrella má v úmyslu to dělat „masově, organizovaně a cíleně“.
Čtěte také
Líbivá fasáda samozřejmě zakrývá řadu problémů; jinak to ani nejde. Evropské země si v této oblasti nikdy nevyměňovaly informace a některým je zatěžko prozrazovat stav svých arzenálů obranné agentuře, která by tak nemusela mít přesný přehled, což bude ke škodě věci.
Další státy zase nerady vidí iniciativy, které posilují moc bruselských institucí na úkor národních vlád. Experti pochybují, že současná kapacita evropských továren vyrábějících munici postačí na úkol vyrobit milion granátů za jediný rok.
Přesto se zatím nepočítá s tím, že by unijní státy společně nakupovaly náboje ve třetích zemích. Bylo naopak vytipováno 15 podniků, včetně údajně jednoho českého, kterým by měly být velké zakázky nabídnuty výměnou za navýšení kapacity.
Čtěte také
Rozhodnutí tedy svědčí o pokračující silné politické vůli podporovat Ukrajinu a vycházet vstříc jejím potřebám; Unie si nadále ostře uvědomuje, že tato válka je střetem mezi totalitou a liberálními demokraciemi. Tato bezprecedentní forma nákupu munice byla domluvena v rekordním čase, a to navzdory vyjmenovaným pochybnostem.
Chtělo by se skoro říct, že to není normální, ale na mimořádné přemety si už za poslední rok začínáme zvykat. Vezměte si: Estonsko přišlo s tímto nápadem před třemi týdny. Před několika dny ho probrali neformálně ministři obrany EU ve Švédsku a nyní už je hotová konkrétní dohoda, kterou politicky posvětí šéfové států a vlád na bruselském summitu ve čtvrtek.
Třetí etapou schváleného plánu je navíc doplnění vlastních arzenálů a modernizace ozbrojených sil zemí EU, a to v těsné spolupráci s NATO. To nebude snadný úkol, protože řada evropských armád trpí zastaralou výzbrojí a chabými zásobami a zbrojní průmysl nemá dostatečnou kapacitu. Za 24 let od konce studené války snížily evropské země vojenské výdaje na polovinu a nákupy munice dokonce na čtvrtinu.
To se nyní musí změnit – právě dlouhodobé a podstatné zakázky ze strany EU by měly soukromé zbrojovky podnítit, aby navýšily výrobní možnosti. Unie se prostě vydala do oblasti, se kterou nemá nejmenší zkušenosti, protože to její vlády považují za nezbytně nutné.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
